Tepelné čerpadlo do nezatepleného domu: postup krok za krokem

Tepelné čerpadlo do nezatepleného staršího domu dát jde, ale o výsledku nerozhoduje rok stavby. Rozhoduje, jak teplou vodu budou radiátory v mrazu potřebovat. Terénní měření Fraunhofer ISE na 77 čerpadlech v rodinných a malých bytových domech v Německu nenašlo souvislost účinnosti se stářím domu, jen s teplotou topné vody. Staré domy v tom vzorku ale byly aspoň částečně renovované, takže u domu bez zateplení si to musíte ověřit sami: zjistit tepelnou ztrátu, otestovat radiátory a rozhodnout, jestli zateplit dřív. Postup je níže.

Hodí se tepelné čerpadlo do nezatepleného domu?

Hodí se, pokud radiátory vytopí dům vodou kolem 55 °C, případně po výměně několika nejvíc poddimenzovaných těles. Čím teplejší vodu radiátory potřebují, tím nižší je účinnost čerpadla.

Ve zmíněném měření (projekt WP-QS im Bestand, zpráva z 25. 11. 2025) dosáhla čerpadla vzduch-voda průměrného sezónního topného faktoru 3,4 (rozpětí 2,6–4,9). Účinnost korelovala jen s teplotou topného okruhu. Čerpadla s průměrnou teplotou topného okruhu pod 35 °C (24 čerpadel, v průměru 31,8 °C) měla medián 3,7, ta nad 35 °C (21 čerpadel, v průměru 40,0 °C) medián 3,0.

Pro nezateplený dům je podstatné, co ve vzorku chybělo. U domů postavených do roku 1979 bylo energeticky renovováno 95 % oken, 82 % střech, 56 % obvodových stěn a 28 % stropů nad sklepem. Autoři proto u starších domů dokládají z hlediska emisí smysluplný provoz jen pro domy renovované zhruba na úroveň německé vyhlášky o tepelné ochraně z roku 1977. Průměrná venkovní teplota v období měření navíc byla mírně nad dlouhodobým průměrem a pod −5 °C klesala jen zřídka.

Jak zjistit tepelnou ztrátu nezatepleného domu?

Nejpřesnější je výpočet tepelné ztráty podle ČSN EN 12831-1 od projektanta. Bez něj lze ztrátu odhadnout z ročního vyúčtování plynu, s nejistotou zhruba ±30 %. Postup je v článku tepelná ztráta domu z faktury za plyn.

Ztráta v kW je výchozí číslo pro všechno další: pro výkon čerpadla i pro test radiátorů. Orientační ztrátu si spočítáte v naší kalkulačce tepelného čerpadla. V jednoduchém režimu zvolíte úroveň zateplení „Nezateplený (starší)" a teplotu výstupní vody. V podrobném režimu ztrátu dopočítá i ze spotřeby paliva a typu kotle. Odhad uvidíte ještě před zadáním kontaktu.

Jak ověřit, že radiátory tepelné čerpadlo zvládnou?

Použijte stejné kritérium jako program Nová zelená úsporám. Jeho Výpočtový nástroj pro instalaci tepelných čerpadel C.1 (verze v2026-2, červenec 2026) porovnává výkon otopné soustavy při teplotách 55/45/20 °C (přívod/zpátečka/místnost) s tepelnou ztrátou domu. Soustava „vyhovuje", když dá aspoň 1,08násobek ztráty.

Běžný radiátor dá při 55/45/20 °C asi 51 % svého katalogového výkonu, který platí pro 75/65/20 °C. Přepočet je v článku tepelné čerpadlo do starých radiátorů. Součet katalogových výkonů radiátorů tak musí být zhruba 2,1násobkem tepelné ztráty.

Katalogové výkony jsou dopočet pro radiátor s teplotním exponentem n = 1,3 (51 % výkonu při 55/45/20 °C), vlastní přepočet vseotc.cz. Hodnocení a hranice 1,08 a 0,9 jsou z nástroje NZÚ.

Pro čerpadla třídy A++ určená pro středněteplotní provoz počítá nástroj s teplotami 60/50/20 °C. Nevyhovující výsledek dotaci nebrání a nezakládá povinnost soustavu upravit, jak nástroj výslovně uvádí. Na účinnost čerpadla, a tedy na účet za elektřinu, ale vliv má dál.

Stačí vyměnit jen několik radiátorů?

Může stačit. Teplotu vody pro celý dům určují nejvíc poddimenzovaná tělesa, takže smysl má měnit jen ta, která na svou místnost nestačí.

Studie Lämmle et al. (2022) ukázala postup na stávajících bytových domech. V jednom z nich stačilo vyměnit 7 % radiátorů, aby soustava místo 75/60 °C topila na 55/45 °C. To odpovídá spotřebě elektřiny nižší o 40–42 %. Autoři dodávají, že přínos je u každé budovy jiný. Záleží hlavně na míře renovace a na výkonu instalovaných radiátorů.

U rodinných domů tentýž princip ukázala dánská studie čtyř domů z 30. let (Østergaard & Svendsen, Energy 110, 75–84, 2016, roční dynamická simulace). Ve dvou domech našla celkem devět kritických radiátorů. Po jejich výměně by šlo ve všech čtyřech domech snížit průměrné teploty soustavy na 50/27 °C. Studie se týkala nízkoteplotního dálkového vytápění, ne čerpadla, a jde o průměrné, ne návrhové teploty.

Co udělat dřív: zateplit, nebo pořídit tepelné čerpadlo?

Pokud zateplení plánujete v dohledné době, udělejte ho dřív, než se zvolí výkon čerpadla. Zateplení sníží tepelnou ztrátu, takže tentýž dům vytopí stávající radiátory nižší teplotou vody.

Opačné pořadí má háček. Čerpadlo navržené na ztrátu nezatepleného domu bude po zateplení na dům zbytečně silné. Terénní měření WP-QS ukázalo, že rezerva výkonu není jediným faktorem, který určuje počet startů kompresoru. Některá čerpadla, jejichž maximální topný výkon při −7 °C přesahoval dvojnásobek skutečné tepelné zátěže, startovala méně než 4 000krát za rok. Méně než 2 000 startů ročně ale měla jen těsně dimenzovaná čerpadla. Hlavní příčinou častého spínání byla podle zprávy regulace v kombinaci s citlivým hydraulickým zapojením, a časté spínání podle autorů zkracuje životnost čerpadla. Jak ho poznat a co s ním, rozebírá článek jak často má tepelné čerpadlo spínat.

Pokud žádáte o podporu z Nové zelené úsporám, počítejte ještě s jednou podmínkou. Hlavní zdroj tepla musí jmenovitým výkonem krýt minimálně 60 % tepelné ztráty budovy. Stanoví to definice hlavního zdroje v Závazných pokynech NZÚ platných od 24. 6. 2026 (verze 1.1). Než výkon zmenšíte s ohledem na budoucí zateplení, ověřte s poradcem, že podmínku splníte.

O kolik sníží účinnost teplejší voda v radiátorech?

Každý stupeň se počítá. Podle terénních dat a simulací ze studie Lämmle et al. (2022) zvýší každý kelvin, o který klesne průměrná teplota čerpadla, sezónní topný faktor (SPF) o 0,10–0,13 bodu. Platí to pro čerpadla vzduch-voda i země-voda.

Kolik to udělá při konkrétním kroku dolů, spočítal roční model irského bytového fondu (Abid, Hewitt, Huang, Wilson, Cotter, Sustainability 13(21), 11753, 2021; laboratoř Ulster University v Belfastu, jednotka vzduch-voda s chladivem R410A). Snížení výstupní teploty z 55 °C na 35 °C v něm zlepšilo roční topný faktor o 26 až 35 % u jednotky s pevnými otáčkami a o 49 až 59 % u invertorové (tabulka 10, pět typů bytového fondu ve čtyřech obdobích výstavby). Proto má i u vyhovujících radiátorů smysl ekvitermní regulace, která teplotu vody snižuje, kdykoli to počasí dovolí.

Co říká výzkum

• Terénní měření v německých domech (výzkumná zpráva, nerecenzovaná). Günther, D.; Wapler, J.; Herkel, S. et al.: Wärmepumpen in Bestandsgebäuden. Abschlussbericht des Projektes „WP-QS im Bestand". Fraunhofer ISE, 25. 11. 2025 (2. verze). Zpráva vyhodnotila 77 čerpadel (61 vzduch-voda, 16 země-voda) v 59 rodinných, 13 dvoubytových a 5 tříbytových domech. Průměrné SPF bylo 3,4 u vzduch-voda (2,6–4,9) a 4,3 u země-voda (3,6–5,4). Účinnost korelovala s teplotou topného okruhu, ne se stářím domu. Většinu systémů do měření dodalo devět výrobců čerpadel. Venkovní teploty v období měření byly mírně nad dlouhodobým průměrem; pro ČR jde o trend, ne přesná čísla. https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/documents/projekte/WP-QS_Schlussbericht.pdf
• Radiátory a teplota vody. Lämmle, M.; Bongs, C.; Wapler, J.; Günther, D.; Hess, S.; Kropp, M.; Herkel, S.: Performance of air and ground source heat pumps retrofitted to radiator heating systems and measures to reduce space heating temperatures in existing buildings. Energy 242, čl. č. 122952, 2022. Podle terénních dat i simulací souvisí SPF lineárně s průměrnou teplotou čerpadla: každý kelvin níž přidá 0,10–0,13 bodu. V jednom bytovém domě stačila výměna 7 % radiátorů pro přechod ze 75/60 °C na 55/45 °C, což odpovídá o 40–42 % nižší spotřebě elektřiny. Jde o bytové domy, u rodinného domu je přenositelný postup, ne čísla. https://doi.org/10.1016/j.energy.2021.122952

Často kladené dotazy (FAQ)

Může tepelné čerpadlo topit v nezatepleném domě bez zateplení?

Může, pokud radiátory vytopí dům vodou kolem 55 °C. Výpočtový nástroj NZÚ hodnotí soustavu jako „vyhovuje", když při 55/45/20 °C dá aspoň 1,08násobek tepelné ztráty. Každý kelvin vyšší teploty ale podle studie Lämmle et al. (2022) ubere sezónnímu topnému faktoru 0,10–0,13 bodu, takže zateplení nebo větší tělesa provoz zlevní.

Musím kvůli dotaci na tepelné čerpadlo dům nejdřív zateplit?

Nemusíte. Podle Závazných pokynů NZÚ platných od 24. 6. 2026 (verze 1.1) je u přímé dotace NZÚ Light pro domácnosti, které žádají podle příjmu, zařazení domu do třídy E až G naopak podmínkou nároku. Nevyhovující radiátory podle výpočtového nástroje NZÚ poskytnutí podpory nebrání. U bezúročného úvěru na samotné čerpadlo, tedy na dílčí opatření, se cílová třída nepožaduje a podkladem je renovační pas. Podmínky shrnuje článek dotace NZÚ na tepelná čerpadla.

Jak poznám, které radiátory vyměnit?

Porovnejte místnost po místnosti potřebný výkon s výkonem tělesa při nižší teplotě vody. Při 55/45/20 °C dá běžný radiátor asi polovinu katalogového výkonu. Vyměnit má smysl jen tělesa, která na svou místnost nestačí. V jednom bytovém domě šlo o 7 % radiátorů, v dánské studii rodinných domů o devět těles ve dvou domech.

Co když dům zateplím až za několik let?

Nechte si spočítat tepelnou ztrátu pro dnešní stav i po zateplení a výkon zvolte s projektantem podle toho, co přijde dřív. Čerpadlo navržené jen na dnešní ztrátu bude po zateplení na dům zbytečně silné. U podpory z NZÚ zároveň musí hlavní zdroj jmenovitým výkonem krýt minimálně 60 % tepelné ztráty budovy.

Závěr

Nezateplený dům není pro tepelné čerpadlo stopka, ale nejdřív potřebujete tři čísla: tepelnou ztrátu, výsledek testu radiátorů při 55/45/20 °C a ztrátu po plánovaném zateplení. Obecné srovnání, pro jaké domy se čerpadlo hodí, najdete v článku pro jaký dům se tepelné čerpadlo hodí. Orientační tepelnou ztrátu a výkon pro váš dům si nezávazně spočítáte v našem konfigurátoru.