Bojler s tepelným čerpadlem: zkušenosti z měření, úspora a litráž

Bojler s tepelným čerpadlem, někdy také bojler s vestavěným nebo integrovaným tepelným čerpadlem, je samostatný spotřebič: na nádrži sedí malé tepelné čerpadlo, které bere teplo ze vzduchu v místnosti a umí jen ohřívat vodu. Zásobník teplé vody k tepelnému čerpadlu na vytápění vlastní čerpadlo nemá. Je to nádrž s výměníkem, kterou ohřívá topné čerpadlo vzduch-voda, když přepne z topení na ohřev vody. Kdo topné čerpadlo má nebo plánuje, řeší zásobník teplé vody k tepelnému čerpadlu — tedy jeho objem, velikost výměníku a nastavenou teplotu vody. Kdo topení měnit nechce, řeší spíš samostatný bojler, o kterém je tento článek.

Nevytápí dům, zato vodu ohřeje výrazně levněji než elektrická spirála. Podle technického listu Stiebel Eltron má například model WWK 222 topný faktor COP 2,92 měřený podle EN 16147 při teplotě vzduchu 20 °C a zátěžovém profilu L, takže v laboratoři spotřebuje na stejné množství teplé vody zhruba třetinu elektřiny proti běžnému elektrickému bojleru. V domácnostech vychází úspora menší: v terénním měření na severozápadě USA vyšla průměrná roční účinnost podle typu bojleru a umístění 1,6 až 2,4, tedy dvakrát až třikrát lepší než u elektrického zásobníku. Podmínka je jediná, ale tvrdá: musí stát v místnosti, ze které má co odebírat vzduch. U zásobníků o objemu 220 až 270 litrů se podle TZB-info orientačně počítá s objemem místnosti od 15 m³ (a jde-li o nevytápěnou místnost, spíš od 50 m³).

Tenhle článek shrnuje, co ukázala měření v provozu, čím se liší od elektrického bojleru i od tepelného čerpadla na vytápění, jakou litráž zvolit podle počtu osob, kolik reálně ušetří, kolik potřebuje místa a jak je to s dotací (v Nové zelené úsporám Light má vlastní podoblast a vlastní částku).

Čím se bojler s vestavěným tepelným čerpadlem liší od běžného elektrického bojleru?

Rozdíl je v tom, odkud bere teplo. Elektrický bojler mění elektřinu na teplo v poměru zhruba 1 : 1 — z 1 kWh elektřiny udělá necelou 1 kWh tepla. Bojler s tepelným čerpadlem elektřinou jen pohání kompresor a většinu tepla odebírá z okolního vzduchu, takže z 1 kWh elektřiny vyrobí při COP 2,92 (EN 16147, vzduch 20 °C, profil L) přibližně 2,9 kWh tepla.

Druhý rozdíl je v rychlosti. Elektrická spirála v běžném bojleru má obvykle 2 kW a víc a dá se přetopit „na sílu". Tepelné čerpadlo v zásobníku má podle přehledu TZB-info maximální výkon nejčastěji mezi 1300 a 1850 W — a to při ohřevu vody na 45 °C a teplotě vzduchu 20 °C; u konkrétního výrobku Stiebel Eltron uvádí průměrný topný výkon 1,6 kW při vzduchu 15 °C a 1,2 kW při vzduchu 7 °C (obojí pro ohřev vody z 10 na 55 °C). Ohřívá tedy pomaleji a plynuleji — proto se u něj volí větší zásobník než u elektrického bojleru pro stejnou domácnost. Doplňkové elektrické těleso má podle TZB-info výkon 1200 až 1500 W a nastupuje ve špičkách a při ohřevu na vyšší teplotu.

Třetí rozdíl je fyzická velikost a nároky na místo. Elektrický bojler se dá pověsit do libovolné komory; bojler s tepelným čerpadlem je vysoký válec (WWK 222 měří 1501 × 690 mm a váží 120 kg, větší WWK 302 pak 1905 × 690 mm a 135 kg), který navíc potřebuje kolem sebe dostatek vzduchu.

Jaké jsou zkušenosti s bojlerem s tepelným čerpadlem?

Měření v domácnostech úsporu potvrzují, ale menší, než slibuje štítek. Průměrná roční účinnost vychází kolem 1,6 až 2,4 místo laboratorních hodnot kolem 3. O roční účinnosti podle autorů americké studie rozhoduje nejvíc to, jak často běží topná spirála, potom účinnost samotného čerpadla, kterou ovlivňuje teplota vzduchu v místě instalace, a nakonec izolace zásobníku.

Nejrozsáhlejší terénní data, která jsme dohledali, pocházejí ze severozápadu USA. Firma Ecotope je pro alianci Northwest Energy Efficiency Alliance (NEEA) vyhodnotila v roce 2015 na souboru 107 instalací ve sklepech, garážích a v interiéru domů, u zásobníků 190 až 300 litrů. Švýcarské zkušební centrum WPZ Buchs k tomu v laboratoři změřilo, co s účinností udělá malý odběr vody.

Zahraniční měření: přenositelný je trend a pořadí vlivů, ne přesná čísla pro český dům. Americká studie uvádí galony a °F, přepočty na litry a °C jsou naše.

Z měření plynou tři praktické zkušenosti. Na odběru vody záleží: v laboratoři klesl COP při odběru kolem 40 litrů denně na polovinu, protože ztráty zásobníku vůči odebranému teplu rostou; i tak ale bojler s tepelným čerpadlem spotřeboval méně než polovinu elektřiny proti elektrickému bojleru. V terénu naopak u jednoho typu účinnost s rostoucím odběrem klesala, protože jeho regulace častěji zapínala spirálu. Chladná garáž škodí: v garáži vyšla roční účinnost u všech tří typů nejnižší. A místnost s bojlerem zůstává chladnější: v malých prostorech klesla teplota nasávaného vzduchu po hodině o víc než 3 °C a pokles přetrvával. Vytápění podle průzkumného odhadu autorů nahradilo 50 až 90 % odebraného tepla. U instalací v garáži a v nevytápěném sklepě data žádný znatelný vliv na vytápění nenaznačují.

Jak funguje a odkud bere teplo?

Je to obyčejné tepelné čerpadlo vzduch–voda ve zmenšené podobě: ventilátor prožene vzduch výparníkem, chladivo z něj odebere teplo, kompresor ho stlačí na vyšší teplotu a kondenzátor ho předá vodě v zásobníku. Rozdíl proti čerpadlu na vytápění je jen v tom, že cílem není otopná soustava, ale nádrž s vodou — a že průtok vzduchu se podle TZB-info pohybuje mezi cca 300 a 450 m³/hodinu.

Odkud se ten vzduch bere, rozlišuje TZB-info na tři konstrukční varianty:

• Vzduch z vnitřního prostoru budovy (nejběžnější). Jednotka nasává i vyfukuje ve stejné místnosti — typicky v technické místnosti, prádelně, garáži nebo sklepě. Spodní mez teploty nasávaného vzduchu se pohybuje mezi cca 5 a 10 °C, horní cca mezi 35 a 45 °C.
• Venkovní vzduch potrubím. Nasávání a výfuk se vyvedou vzduchovody ven. Rozsah se tím posune dolů, orientačně od cca −7 °C do cca +43 °C, ale za cenu tlakových ztrát — celková délka potrubí bývá omezena zhruba na 10 až 25 metrů.
• Kombinovaný, přepínatelný provoz. Jednotka s přírubami pro vzduchovody umí brát vzduch zevnitř i zvenku a mezi režimy přepínat; klade to ale nejvíc podmínek na větrání a provoz spalovacích zdrojů v domě.

Zvláštní případ první varianty je nasávání z jiné místnosti s odpadním teplem — TZB-info uvádí jako příklad prádelnu nebo sušárnu. Sklep s mrazákem, kotelna nebo garáž nabízejí vzduch teplejší, než je venku, takže topný faktor drží nahoře i v zimě. Systematicky se tomu věnuje článek o využití odpadního tepla tepelným čerpadlem.

Důležitý důsledek: jednotka vzduch v místnosti ochlazuje a vysušuje. Ve vlhkém sklepě je to výhoda — odvlhčování dostanete zadarmo. Ve vytápěné místnosti je to naopak past: část tepla, které čerpadlo odebere ze vzduchu, musí vaše otopná soustava dodat znovu, a reálná úspora tím klesá. TZB-info k tomu dodává, že s ohledem na hluk nejsou tyto jednotky obecně určeny k instalaci v trvale užívaném obytném prostoru.

Jakou litráž potřebuji podle počtu osob?

Vyjděte z denní potřeby, ne z pocitu. Konfigurátor vseotc.cz počítá podle metodiky EN 15316-3 s 40 litry teplé vody o 60 °C na osobu a den, což při ohřevu ze vstupních 10 °C odpovídá 2,3 kWh tepla na osobu a den. Zásobník se pak volí větší než denní potřeba — tepelné čerpadlo dobíjí pomalu a musí zvládnout i večerní špičku, kdy se sprchuje celá rodina po sobě.

(Denní potřeba a denní teplo jsou spočítané z parametru 40 l/osobu/den při ohřevu z 10 na 60 °C a měrné tepelné kapacity vody 1,163 kWh/(m³·K) — jde o model konfigurátoru vseotc.cz, ne o naměřená data vaší domácnosti; nezahrnuje tepelné ztráty zásobníku. Sloupec „orientační objem" je naše vlastní odvození z denní potřeby a z nabídky trhu, ne norma ani doporučení výrobce. Doby ohřevu jsou dopočítané pro rozsah výkonu 1300–1850 W, který TZB-info uvádí právě pro ohřev na 45 °C při teplotě vzduchu 20 °C; pro ohřev na 60 °C nebo v chladnější místnosti budou delší.)

Nezávislou kontrolu nabízí sám zdroj: TZB-info uvádí, že ohřátí zásobníku z teploty studené vody 10 °C na 45 °C obvykle trvá 4 až 9 hodin — tedy přesně rozsah, do kterého náš dopočet spadá.

Pozor na dvě věci. Za prvé, litráž zásobníku není totéž co množství vody, kterou se osprchujete — z nádrže o 60 °C se míchá voda o 40 °C, takže užitečného objemu je zhruba jedenapůlkrát víc: WWK 222 s jmenovitým objemem 220 l dodá podle EN 16147 (vzduch 20 °C) až 322 litrů vody o 40 °C, model WWK 302 s objemem 302 l pak 457 litrů. Za druhé, pro domácnosti a menší provozy se podle TZB-info nabízejí hlavně zásobníky cca 200 až 300 litrů, u některých výrobců i nad 400 litrů — menší litráže jsou v téhle kategorii spíš okrajové, takže i jednočlenná domácnost obvykle skončí u dvousetlitrové nádrže. Švýcarská zpráva k tomu upozorňuje, že zbytečně velký zásobník běží neefektivně, protože jeho ztráty jsou vůči odebranému teplu velké.

Kolik reálně ušetří proti elektrickému bojleru?

Podle měření v domácnostech zhruba polovinu až dvě třetiny elektřiny na ohřev vody: roční účinnost 1,6 až 2,4 odpovídá dvoj- až trojnásobku elektrického zásobníku. Horní hranici slibuje laboratorní COP. Pro čtyřčlennou domácnost z tabulky výše (9,3 kWh tepla denně, tedy asi 3 400 kWh tepla ročně) vychází rozdíl takto:

Modelový příklad je ilustrativní: vychází z potřeby 160 l TV o 60 °C denně, ilustrativní ceny elektřiny 5 Kč/kWh (stejná sazba jako v článku o návratnosti tepelného čerpadla) a z katalogového COP. Tepelné ztráty zásobníku — které TZB-info u nádrže o objemu okolo 250 litrů odhaduje na 1,5 až 1,7 kWh/den — nejsou započítané ani u jedné varianty, protože se týkají obou. Vaše čísla budou jiná podle skutečného odběru i teploty v místnosti.

V modelu tedy rozdíl vychází zhruba na 10 000 až 11 000 Kč ročně. Nezávislou kontrolu řádu nabízí TZB-info: pro čtyřčlennou domácnost se spotřebou 40 l na osobu a den (ovšem o 50 °C, ne 60 °C) a s tepelnými ztrátami zásobníku vychází celková denní potřeba cca 9 kWh tepla, kterou při topném faktoru 2,5 pokryje 3,6 kWh elektřiny denně a zbylých 5,4 kWh se odebere ze vzduchu. Řádově tedy stejný výsledek jako v modelu výše.

Dvě poctivé výhrady k tomu patří. Katalogový COP je změřený při 20 °C vzduchu. V nevytápěném sklepě, kde je v únoru 8 °C, bude reálný topný faktor nižší — proto je v tabulce i konzervativní varianta; TZB-info ostatně uvádí, že podklady výrobců pokrývají topné faktory v rozmezí 1,5 až 4,27 podle teploty vzduchu a požadované teploty vody. A pokud jednotka stojí ve vytápěné místnosti, část úspory se vrátí zpátky jako vyšší spotřeba vytápění, protože odebrané teplo musí zčásti dodat kotel nebo čerpadlo.

Kolik potřebuje místa a proč se nehodí do malé uzavřené komory?

Nejde o půdorys, ale o objem vzduchu. Pro zásobník o objemu 220 až 270 litrů se podle TZB-info orientačně požaduje objem místnosti alespoň 15 m³, ale to platí pro místnost s dostatkem tepla; jde-li o nevytápěnou místnost, minimální objem může být cca 50 m³ a více. To je zásadní rozdíl: právě sklep nebo garáž, kam jednotka logicky patří, bývají nevytápěné, takže tam nestačí komora, ale je potřeba opravdu velký prostor nebo přívod vzduchu odjinud.

Proč to tak je, ukáže jednoduchý dopočet. Při průtoku 300 až 450 m³/h projde jednotkou v místnosti o objemu 15 m³ celý objem vzduchu zhruba dvacetkrát až třicetkrát za hodinu — pro srovnání, řízené větrání celého rodinného domu o ploše 150 m² pracuje podle TZB-info s průtokem jen asi 130 m³/h. Pokud tenhle vzduch nemá odkud doplňovat teplo (dveře, otvor, sousední prostor, potrubí ven), místnost se rychle ochladí, topný faktor spadne a práci přebere záložní elektrická spirála — a tím je celá úspora pryč. Americké měření to potvrzuje: v malých komorách klesla teplota nasávaného vzduchu po hodině chodu výrazně víc než ve velkých místnostech. Malá spíž se zavřenými dveřmi je tedy ten nejhorší možný úkryt.

Praktický seznam požadavků na místo:

• Objem místnosti od cca 15 m³ pro zásobníky 220–270 l ve vytápěném prostoru, cca 50 m³ v nevytápěném; větší jednotky potřebují víc.
• Teplota v místnosti. TZB-info uvádí, že se tyto jednotky obecně instalují v interiéru s teplotou vzduchu minimálně 10 °C; přípustná provozní mez samotného čerpadla bývá obvykle vyšší než +5 °C a pod ní ohřev musí zajistit jiný zdroj tepla.
• Dost výšky. Samotná jednotka měří podle technického listu 1501 mm (220 l) až 1905 mm (302 l) — počítejte i s manipulačním prostorem nad víkem.
• Odvod kondenzátu. Jednotka vzduch ochlazuje pod rosný bod, takže z ní odkapává voda — potřebuje odtok, ne kbelík.
• Přívod vody, odpad a zásuvka. Stiebel Eltron uvádí u řady WWK napájení 1/N/PE 220–240 V, 50/60 Hz; TZB-info doporučuje jištění 16 A (charakteristika B nebo C).
• Když místnost nevyhovuje, řešením je provoz s venkovním vzduchem přes vzduchovody (obvykle do 10–25 m celkové délky) — za cenu nižšího topného faktoru v mrazech.

Jak je hlučný a kam ho umístit?

Hlučnost je nižší než u venkovní jednotky čerpadla na vytápění, ale není nulová. TZB-info uvádí, že hladina akustického výkonu při maximálním výkonu tepelného čerpadla se pohybuje v rozmezí cca 50 až 58 dB(A), čemuž ve vzdálenosti dvou metrů odpovídá akustický tlak nejméně 42 až 50 dB(A). Konkrétně WWK 222 má podle technického listu 56 dB(A) akustického výkonu (EN 12102) a 45 dB(A) akustického tlaku ve vzdálenosti 1 m ve volném poli. V amerických domácnostech se v místnosti s bojlerem naměřilo zhruba 55–65 dB(A) a ve vedlejší místnosti 35–45 dB(A).

Rozdíl mezi akustickým výkonem a tlakem svádí k omylům: akustický výkon je vlastnost zdroje a nemění se se vzdáleností, akustický tlak je to, co skutečně slyšíte, a klesá zhruba o 6 dB(A) při každém zdvojnásobení vzdálenosti. Celý mechanismus i to, jak se posuzují hygienické limity, rozebírá článek o hlučnosti tepelného čerpadla a jeho umístění.

V praxi to znamená: technická místnost, sklep, garáž nebo prádelna ano; ložnice, obývák nebo chodba u ložnice ne. Jednotku zároveň nestavte na rezonující podklad — vibrace přenesené konstrukcí obtěžují víc než samotný zvuk ventilátoru.

Kdy dává smysl a kdy je lepší rovnou tepelné čerpadlo na vytápění?

Rozhoduje, jestli zároveň řešíte zdroj vytápění. Pokud vytápění měnit nebudete, je bojler s tepelným čerpadlem přesně to správné řešení: podle měření sníží spotřebu elektřiny na ohřev vody zhruba o polovinu až dvě třetiny a nesahá na zbytek domu. Pokud vytápění měníte tak jako tak, je většinou rozumnější koupit jeden stroj — tepelné čerpadlo vzduch–voda se zásobníkem TUV pokryje obojí a nemusíte řešit dvě zařízení, dvě instalace a dva servisy. Jaký výkon by takové čerpadlo pro váš dům potřebovalo i s ohřevem vody, si spočítáte v naší kalkulačce tepelného čerpadla: v podrobném režimu zaškrtnete přípravu teplé vody a zadáte počet osob.

Bojler s tepelným čerpadlem dává smysl, když:

• topíte plynem, dřevem, peletami nebo jste napojeni na CZT a u toho zůstáváte;
• máte sklep, garáž nebo technickou místnost s odpadním teplem a dostatečným objemem;
• máte fotovoltaiku a chcete přebytky využít lépe než v elektrické spirále — maximální příkon čerpadla v zásobníku je podle TZB-info nejčastěji okolo 700 W, takže ho po velkou část roku pokryje i menší střešní elektrárna, a z 1 kWh přebytku udělá při topném faktoru kolem 2,9 zhruba 2,9 kWh tepla místo 1 kWh (souvislosti řeší článek tepelné čerpadlo a fotovoltaika);
• řešíte chatu nebo objekt s malou tepelnou ztrátou, kde by se plnohodnotné čerpadlo na vytápění nevyplatilo — k tomu více v článku o tepelném čerpadle na chatu a chalupu.

Naopak se nevyplatí, když stojíte před výměnou kotle. Tehdy patří příprava teplé vody rovnou do zadání pro dimenzování celého zdroje — a je to zadání netriviální, protože ohřev vody odebírá výkon celoročně a nárazově. Jak se TUV promítá do velikosti čerpadla (včetně prahového pravidla, kdy se místo jedné jednotky doporučuje kaskáda), rozebírá článek o dimenzování tepelného čerpadla.

Dá se na bojler s tepelným čerpadlem získat dotace?

V programu Nová zelená úsporám Light má příprava teplé vody vlastní podoblast C.2 a položka „Tepelné čerpadlo pro ohřev vody" (TČ-V) v ní má maximální podporu 60 000 Kč podle Závazných pokynů NZÚ Light RD platných od 24. 6. 2026 (verze 1.1). Ve verzi platné od 28. 5. 2026 to bylo 70 000 Kč. Stejnou částku má i solární termický ohřev vody, položka SOL. Platí to ale jen pro úzce vymezený okruh žadatelů. NZÚ Light je určena domácnostem s přiznanou dávkou nebo s nízkým příjmem, ne běžné domácnosti. Senior na ni dosáhne jen s přiznanou dávkou, nebo když domácnost tvoří výhradně starobní důchodci s příjmem do 5. decilu, dům je ve třídě E až G a splní limit vlastnictví dalších staveb pro bydlení (čl. 2.1 b) pokynů).

Podmínky, které Závazné pokyny (verze 1.1, platné od 24. 6. 2026) uvádějí:

• Kdo může žádat: fyzická osoba, vlastník nemovitosti, jejíž domácnost buď má ke dni podání žádosti přiznánu dávku jednotné sociální pomoci, nebo splní všechna kritéria „nízkopříjmovosti": ekvivalizovaný čistý měsíční příjem do 3. příjmového decilu, případně do 5. decilu, jde-li o domácnost složenou výhradně z osob pobírajících starobní důchod nebo s alespoň jednou osobou pobírající invalidní důchod III. stupně, a zároveň nevlastní víc než jednu další stavbu pro bydlení.
• Stav domu: v této druhé, příjmové větvi musí být ukazatel energetické náročnosti vyjádřený zatříděním průměrného součinitele prostupu tepla obálkou budovy ve třídě E až G. Nehospodárný dům je tu tedy podmínkou nároku, ne překážkou. Nemovitost musí být dokončena (zkolaudována) před 1. 1. 2023.
• Parametry zařízení: čerpadlo musí splňovat ekodesign podle nařízení Komise (EU) č. 813/2013 nebo 814/2013 a mít třídu energetické účinnosti A+ pro zatěžovací profil L nebo vyšší za průměrných klimatických podmínek dle nařízení (EU) č. 812/2013, popřípadě 811/2013; u čerpadel s ohřevem vody v externím zásobníku, kde výrobce třídu neuvádí, se připouští třída A++ pro nízkoteplotní nebo středněteplotní aplikace dle 811/2013. Pro tuhle kategorii je to dobře splnitelné — u WWK 222 uvádí výrobce právě profil L a třídu A+ (ohřev vody, vnitřní vzduch).
• Vyloučení: nepodporuje se instalace čerpadel využívajících odváděný vzduch z vytápěné části domu, ve které je instalován jiný systém řízeného větrání se zpětným získáváním tepla. Podporu také nelze poskytnout, pokud už na nemovitost byla poskytnuta jiná podpora ohřevu vody v oblasti C.2 nebo fotovoltaického systému v oblasti C.3 z programů ZÚ a NZÚ.
• Strop: maximální celková výše zvýhodněné podpory na instalované zdroje energie je v této výzvě 150 000 Kč.

Běžné domácnosti přímou dotaci nemají — mají bezúročný úvěr (dílčí opatření až 750 000 Kč, komplexní renovace až 2 000 000 Kč). U dílčího opatření se cílová energetická třída nepožaduje a podkladem je renovační pas; komplexní renovace vyžaduje dosáhnout třídy C. Aktuální stav programu a podmínky pro obě větve shrnuje článek o dotacích NZÚ na tepelná čerpadla. Bytové domy a SVJ mají vlastní závazné pokyny a výše uvedená čísla se na ně nevztahují.

Co říká výzkum

• Terénní měření v domácnostech (výzkumná zpráva, nerecenzovaná). Ecotope Inc.: Heat Pump Water Heater Model Validation Study. Report #E15-306, Northwest Energy Efficiency Alliance, 2. 3. 2015. Soubor 107 instalací na severozápadě USA (sklep, garáž, interiér), zásobníky 50–80 galonů. Průměrná roční účinnost včetně ztrát zásobníku a spirály 1,6–2,4 podle typu a umístění, v garáži u všech typů nejnižší. Nasávaný vzduch po hodině chodu chladnější o 6–7 °F (3,3–3,9 °C) v malých komorách a o 2–4 °F (1,1–2,2 °C) ve větších prostorech. Hluk v místnosti s bojlerem zhruba 55–65 dB(A), ve vedlejší 35–45 dB(A). Vytápění podle průzkumné analýzy nahradilo 50–90 % odebraného tepla, v garážích a nevytápěných sklepech bez znatelného vlivu. https://ecotopewebstorage.s3.amazonaws.com/2015_001_1_HPWHModelVal.pdf
• Laboratorní měření vlivu odběru (výzkumná zpráva). Eschmann, M.: Labormessungen zu Effizienz von Wärmepumpen-Warmwasserspeicher. Zwischenbericht, NTB Buchs (WPZ) pro Bundesamt für Energie BFE, 18. 6. 2014. Jeden bojler s tepelným čerpadlem při vzduchu 15 °C a termostatu 55 °C: COP 1,50 / 2,60 / 2,98 při odběru odpovídajícím asi 40 / 110 / 360 l denně (profily S, M, XL podle EN 16147). Elektrický bojler 300 l ve stejných profilech 0,68 / 0,85 / 0,94. https://pubdb.bfe.admin.ch/de/publication/download/8541

Odkud čísla v tomto článku pocházejí?

Kromě dvou měření výše ze čtyř zdrojů — technického listu jednoho konkrétního výrobku, dvoudílného odborného článku na TZB-info, Závazných pokynů NZÚ Light a z parametrů našeho vlastního výpočtu:

• Technický list Stiebel Eltron, WWK 222 / WWK 222 H / WWK 302 / WWK 302 H (DHW HEAT PUMPS, obj. č. 231209 / 233209 / 231211 / 232905). Použité údaje pro WWK 222: zátěžový profil L, COP (EN 16147 / A20) 2,92, jmenovitý objem 220 l, maximální množství vody o 40 °C 322 l (EN 16147 / A20), třída energetické účinnosti ohřevu vody (vnitřní vzduch, profil L) A+, průměrný topný výkon 1,6 kW (A15 / W10-55) a 1,2 kW (A7 / W10-55), akustický výkon 56 dB(A) dle EN 12102, akustický tlak v 1 m 45 dB(A), meze teploty zdroje tepla pro provoz čerpadla −5 / +42 °C, max. teplota vody v režimu čerpadla 65 °C, rozměry 1501 × 690 mm, hmotnost 120 kg, napájení 1/N/PE 220–240 V 50/60 Hz; pro WWK 302: profil XL, COP 2,91, objem 302 l, 457 l vody o 40 °C, 1905 × 690 mm, 135 kg. https://www.stiebel-eltron.com/en/home/products-solutions/dhw/dhw_heat_pumps/wwk-222-302--h-/wwk-222.html
• Hodboď, Josef: Zásobník pro přípravu teplé vody (bojler) s tepelným čerpadlem vzduch-voda. Část 1/2. TZB-info, 23. 3. 2023. Odtud: tři varianty přívodu vzduchu (vnitřní prostor budovy, venkovní vzduch potrubím, kombinovaný přepínatelný provoz), rozsahy teplot nasávaného vzduchu (5–10 °C až 35–45 °C uvnitř, cca −7 °C až +43 °C venku), obvyklé objemy zásobníků 200–300 l a nad 400 l, tepelný výkon 1–2 kW, celková délka vzduchovodů okolo 10 až 25 m. https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/25094-zasobnik-pro-pripravu-teple-vody-bojler-s-tepelnym-cerpadlem-vzduch-voda-cast-1-2
• Hodboď, Josef: Zásobník pro přípravu teplé vody (bojler) s tepelným čerpadlem vzduch-voda. Část 2/2. TZB-info, 24. 3. 2023 (aktualizováno 4. 10. 2024). Odtud: minimální objem místnosti orientačně 15 m³ a více pro zásobníky 220–270 l ve vytápěné místnosti a cca 50 m³ a více v nevytápěné, průtok vzduchu 300–450 m³/h, maximální výkon čerpadla 1300–1850 W (ohřev na 45 °C, vzduch 20 °C) a příkon okolo 700 W, záložní těleso 1200–1500 W, jištění 16 A, akustický výkon 50–58 dB(A) a tlak ve 2 m 42–50 dB(A), instalace v interiéru s teplotou vzduchu minimálně 10 °C a provozní mez obvykle nad +5 °C, obvyklé nastavení teploty vody 45–55 °C, ohřev z 10 na 45 °C za 4 až 9 hodin, ztráta zásobníku okolo 250 l 1,5–1,7 kWh/den, denní potřeba 9 kWh tepla a 3,6 kWh elektřiny při topném faktoru 2,5, rozmezí topných faktorů 1,5–4,27 a konstatování, že jednotky nejsou určeny do trvale užívaného obytného prostoru. https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/25100-zasobnik-pro-pripravu-teple-vody-bojler-s-tepelnym-cerpadlem-vzduch-voda-cast-2-2
• Státní fond životního prostředí ČR: Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory, Nová zelená úsporám Light, verze platná od 24. 6. 2026 (verze 1.1). Použité části: kap. 2 (podmínky žadatele — dávka jednotné sociální pomoci nebo příjmové decily, třída E až G, limit vlastnictví dalších staveb pro bydlení), kap. 3.2 (kolaudace před 1. 1. 2023, strop 150 000 Kč na instalované zdroje energie), kap. 3.2.2 podoblast C.2 — Příprava teplé vody (položky SOL a TČ-V po 60 000 Kč — částka snížena ze 70 000 Kč oproti verzi z 28. 5. 2026 — a podmínky 3.2.2.3). https://novazelenausporam.cz/files/documents/storage/2026/06/25/1782380299_NZU26_Light_RD_1.aktualizace_2026-06-24.pdf
• Denní potřeba 40 litrů teplé vody o 60 °C na osobu, vstupní teplota vody 10 °C a měrné teplo 1,163 kWh/(m³·K) jsou parametry výpočtu konfigurátoru vseotc.cz podle metodiky EN 15316-3; doby ohřevu, roční spotřeby a orientační objemy zásobníků v tabulkách jsou z nich dopočítané a jsou modelové, ne normové.
• Cena elektřiny 5 Kč/kWh je ilustrativní vstup převzatý ze srovnávacích tabulek v článku o návratnosti tepelného čerpadla, ne tržní kotace.

Často kladené dotazy (FAQ)

Vyplatí se bojler s tepelným čerpadlem?

Elektřinu na ohřev vody ušetří, jestli se vyplatí, rozhoduje cena pořízení a montáže proti ročnímu rozdílu v elektřině. V terénním měření v USA vyšla průměrná roční účinnost podle typu a umístění 1,6 až 2,4, tedy dvoj- až trojnásobek elektrického zásobníku; nejhůř v chladné garáži. Při malém odběru, kolem 40 litrů denně, klesl v laboratoři COP na 1,50, ale i tak šlo o víc než dvojnásobek elektrického bojleru (0,68).

Kolik ušetří bojler s tepelným čerpadlem proti elektrickému?

Podle měření v domácnostech zhruba polovinu až dvě třetiny elektřiny na ohřev vody. V ilustrativním modelu s katalogovým COP 2,92 (EN 16147, vzduch 20 °C, profil L) spotřebuje čtyřčlenná domácnost asi 1 165 kWh ročně místo zhruba 3 400 kWh u elektrického bojleru; při ilustrativní ceně 5 Kč/kWh je to rozdíl kolem 11 000 Kč za rok. V chladné místnosti a při malém odběru bude úspora menší.

Jaký je rozdíl mezi bojlerem s integrovaným tepelným čerpadlem a zásobníkem k tepelnému čerpadlu?

Bojler s integrovaným tepelným čerpadlem má vlastní malé čerpadlo, bere teplo ze vzduchu v místnosti a ohřívá jen vodu. Zásobník k tepelnému čerpadlu vlastní čerpadlo nemá: je to nádrž s výměníkem, kterou ohřívá topné čerpadlo vzduch-voda, když přepne z topení na ohřev vody. Bojler se hodí, když vytápění neměníte, zásobník, když topné čerpadlo máte nebo plánujete.

Jakou litráž zvolit pro čtyřčlennou rodinu?

Orientačně 250 až 300 litrů. Vychází to z denní potřeby 160 litrů vody o 60 °C (40 l na osobu a den podle modelu konfigurátoru), ke které se přidává rezerva na večerní špičku, protože tepelné čerpadlo dobíjí zásobník pomalu — ohřát nádrž o objemu 300 l z 10 na 45 °C trvá při výkonu 1300–1850 W zhruba 6,6 až 9,4 hodiny, což odpovídá rozsahu 4 až 9 hodin, který pro tento ohřev uvádí TZB-info.

Můžu bojler s tepelným čerpadlem dát do malé komory nebo spíže?

Ne. U zásobníků 220 až 270 litrů se podle TZB-info orientačně požaduje objem místnosti alespoň 15 m³ ve vytápěné místnosti a cca 50 m³ a více v nevytápěné, přičemž jednotky se obecně instalují v interiéru s teplotou vzduchu minimálně 10 °C. V americkém terénním měření klesla teplota nasávaného vzduchu v malých komorách po hodině chodu o 3,3–3,9 °C, ve větších místnostech o 1,1–2,2 °C.

Ochladí mi tepelné čerpadlo v bojleru místnost?

Ano, ochladí a zároveň vysuší vzduch — to je princip jeho fungování. Ve vlhkém sklepě nebo garáži je to výhoda, ve vytápěné místnosti nevýhoda: část odebraného tepla musí dodat zpátky vaše otopná soustava, v americkém měření podle odhadu 50 až 90 %. Podle TZB-info nejsou tyto jednotky s ohledem na hluk obecně určeny do trvale užívaného obytného prostoru.

Je na bojler s tepelným čerpadlem dotace?

V Nové zelené úsporám Light ano — podoblast C.2, položka TČ-V, maximálně 60 000 Kč podle Závazných pokynů verze 1.1 platných od 24. 6. 2026. Nárok ale mají jen domácnosti s přiznanou dávkou jednotné sociální pomoci, nebo domácnosti s příjmem do 3. decilu (do 5. decilu, pokud ji tvoří výhradně starobní důchodci nebo má člena s invalidním důchodem III. stupně), které zároveň splní limit vlastnictví dalších staveb a mají dům ve třídě E až G. Dům musí být zkolaudovaný před 1. 1. 2023 a zařízení musí mít třídu energetické účinnosti A+ pro zatěžovací profil L nebo vyšší. Běžné domácnosti mají místo přímé dotace bezúročný úvěr.

Vydrží bojler s tepelným čerpadlem ohřát vodu na 60 °C, které proti legionelám doporučuje WHO?

Model WWK 222 dosáhne podle technického listu v režimu tepelného čerpadla teploty až 65 °C, takže na ohřev nad 60 °C nemusí nutně naskakovat elektrická spirála. TZB-info nicméně upozorňuje, že s ohledem na chladivo a riziko tvorby vodního kamene se teplota vody obvykle nastavuje v rozmezí 45 až 55 °C a vyšší teplotu pak zajišťuje záložní těleso. Pro vlastní rodinný dům žádný český předpis teplotu nepřikazuje: vyhláška č. 252/2004 Sb. jen doporučuje, aby voda po odtočení neklesla pod 50 °C (optimálně nad 55 °C), Státní zdravotní ústav (4. 9. 2025) doporučuje výstup z ohřevu alespoň 55 °C, ideálně 60 °C, a Světová zdravotnická organizace (2022) nad 60 °C.

Jestli řešíte jen teplou vodu, nebo současně i vytápění, si nejrychleji ověříte tak, že si nezávazně necháte spočítat potřebný výkon pro váš dům v našem konfigurátoru.