Chladivo R290 (propan) v tepelném čerpadle: GWP, hořlavost a bezpečné umístění

R290 je propan používaný jako chladivo. Jeho potenciál globálního oteplování (GWP, Global Warming Potential) uvádí příloha VI nařízení (EU) 2024/573 hodnotou 0,02, zatímco R32 má podle přílohy I téhož nařízení 675. Právě proto na propan výrobci přecházejí. Daní za to je hořlavost: R290 je zařazen do nejvyšší třídy hořlavosti A3, a proto se celý chladivový okruh drží venku v monobloku a výrobce v návodu vymezuje kolem venkovní jednotky ochrannou zónu — u modelu, který v tomto článku dokládáme, v ní nesmí být okna, dveře, větrací otvory, světlíky ani vchody do sklepů.

Jedna věc, kterou je potřeba říct hned na začátku: univerzální odstupová vzdálenost venkovní jednotky v metrech neexistuje. Rozměry ochranné zóny stanoví výrobce v návodu ke konkrétnímu modelu a liší se podle způsobu montáže. Kdo vám řekne jedno číslo platné „pro propanová čerpadla", hádá.

Co je propanové tepelné čerpadlo?

Propanové tepelné čerpadlo je tepelné čerpadlo, které jako chladivo používá propan R290 místo fluorovaného skleníkového plynu, jako je R32. U rodinných domů se řeší prakticky vždy jako venkovní monoblok, protože u splitu naráží náplň chladiva na limit vázaný na objem místnosti: u monobloku je celý chladivový okruh ve venkovní jednotce a dovnitř vede za běžného provozu jen topná voda. Proti R32 má propan GWP 0,02 místo 675 a zákazy fluorovaných plynů z přílohy IV nařízení (EU) 2024/573 se ho netýkají, patří ale do nejvyšší třídy hořlavosti A3 — proto kolem venkovní jednotky platí ochranná zóna z návodu výrobce.

Co je chladivo R290 a proč na něj výrobci přecházejí?

R290 je propan v čistotě pro chladicí techniku — přírodní uhlovodík, ne syntetický fluorovaný plyn. Hlavní důvod přechodu je legislativní: propan má GWP 0,02, tedy hluboko pod prahy, na které míří zákazy nových fluorovaných chladiv.

Legislativní tlak je konkrétní. Od 1. ledna 2027 nesmí být v EU uvedeno na trh tepelné čerpadlo o jmenovitém výkonu do 12 kW včetně, které obsahuje fluorovaný skleníkový plyn s GWP nejméně 150 — a to shodně pro dělené systémy vzduch-voda (bod 9 b) přílohy IV) i samostatná čerpadla, tedy monobloky (bod 8 b)). R32 s GWP 675 je nad prahem, propan s GWP 0,02 hluboko pod ním. Celou časovou osu zákazů a to, co znamenají pro už instalovaná čerpadla, rozebíráme v článku konec chladiva R32 v tepelných čerpadlech; srovnání obou chladiv z pohledu kupujícího najdete v textu chladiva s nízkým GWP: co se mění.

Navíc: propan není fluorovaný skleníkový plyn. Zákazy z přílohy IV nařízení, které od roku 2032 (monobloky do 12 kW) a 2035 (dělené systémy do 12 kW) míří na „jakýkoli F-plyn", se ho proto netýkají vůbec.

Pozor na jedno číslo v katalozích. V některých technických listech se u R290 uvádí GWP 3 — například v návodu jednoho evropského výrobce k monobloku 10–12 kW s chladivem R290 (dokument 0020326638_04, 8. 2. 2024). Není to chyba, jen jiná metrika: hodnotu 3 uvádělo pro propan zrušené nařízení (EU) č. 517/2014 (příloha IV) na základě starší čtvrté hodnotící zprávy IPCC (AR4), kdežto příloha VI platného nařízení pracuje s AR6 a uvádí 0,02. Pro rozhodování to nic nemění, obě čísla jsou proti 675 zanedbatelná — ale citovat 3 „podle platného nařízení" je nepřesné.

Co znamená klasifikace A3 a jak moc je propan hořlavý?

A3 je nejvyšší třída hořlavosti. Komentované znění ČSN EN 378 třídí chladiva podle rychlosti hoření: málo hořlavá (A2L) mají < 10 cm/s, hořlavá (A2) ≥ 10 cm/s a nejvýše stojí vysoce hořlavá (A3). Propan R290 tam figuruje s rychlostí hoření 43 cm/s, pro srovnání R32 ve třídě A2L s 6,32 cm/s. R410A citovaný zdroj mezi hořlavá chladiva neřadí — v jeho tabulce hořlavých chladiv vůbec není.

Dvě čísla, ze kterých vychází celý bezpečnostní režim propanu:

• LFL (dolní mez hořlavosti) = 0,038 kg/m³ — koncentrace, od které je směs propanu se vzduchem zápalná.
• Praktický limit (PL) = 0,008 kg/m³ — hodnota, se kterou norma počítá při výpočtu maximální přípustné náplně v místnosti.

Obě hodnoty pocházejí z komentovaného znění ČSN EN 378 1-4 (Ing. Marian Formánek, Ph.D., VUT v Brně, Fakulta stavební, TZB-info, 7. 2. 2022). Autor tam ukazuje i modelový výpočet, a to pro nejmenší přípustný obytný pokoj: podle ČSN 73 4301 je minimální plocha obytného pokoje 8 m² a minimální světlá výška 2,5 m, tedy objem 20 m³. Pro R290 z toho vychází maximální náplň 20 m³ × 0,008 kg/m³ = 0,16 kg (pro srovnání R32 se stejnou metodou vyjde 20 m³ × 0,061 kg/m³ = 1,22 kg).

Tohle jediné číslo vysvětluje skoro všechno ostatní — i to, proč propan zůstává venku.

Kolik propanu je v tepelném čerpadle?

U domovních monobloků jde řádově o jednotky kilogramů. Konkrétní doložený příklad: venkovní jednotka monobloku 10–12 kW jednoho evropského výrobce má podle návodu (dokument 0020326638_04, 8. 2. 2024) náplň 1,30 kg R290 a ekvivalent CO₂ 0,0039 t.

Postavte si vedle sebe ta dvě čísla. Náplň 1,30 kg a praktický limit 0,008 kg/m³. Kdybyste chtěli tuhle náplň umístit do obytné místnosti, vyšel by potřebný objem na 1,30 / 0,008 = 162,5 m³ — tedy místnost o ploše kolem 65 m² s výškou 2,5 m. (Ilustrativní přepočet podle vzorce z komentovaného znění normy; norma zná i další postupy a kategorie přístupnosti prostoru, takže to není univerzální pravidlo — je to ukázka řádu.)

Proto se propanový okruh drží celý venku a do domu jde jen ohřátá topná voda.

Kam se venkovní jednotka s R290 smí a nesmí umístit?

Propan má vyšší hustotu než vzduch, takže při netěsnosti klesá k zemi a hromadí se v prohlubních. Výrobce proto kolem jednotky definuje ochrannou zónu a taxativně vyjmenuje, co v ní být nesmí. Návod k tomuto doloženému monobloku to formuluje takto:

„V okolí výrobku je definována ochranná zóna. V ochranné zóně se nesmí nacházet okna, dveře, větrací otvory, světlíky, vchody do sklepů, výlezy nebo plochá střešní okna. V ochranné zóně nesmí být žádné zápalné zdroje jako zásuvky, světelné spínače, žárovky, elektrické spínače nebo jiné zdroje vznícení. Ochranná zóna se nesmí vztahovat na sousední pozemky nebo veřejné komunikační plochy."

Dvě věci, které se často vykládají špatně:

• Odtok kondenzátu nevadí. Podle stejného návodu „otevřené vpusti nebo dešťové kanalizace v chráněné oblasti nepředstavují bezpečnostní riziko" — kondenzát se smí odvádět do kanalizace, čerpací jímky nebo vsakovacího zařízení. Co se do kanalizace nesmí dostat, je samotné chladivo (viz sekce o servisu).
• U nástěnné montáže sahá zóna dolů pod jednotku. Návod obecně uvádí, že „v závislosti na výšce výrobku nad zemí dosahuje ochranná zóna pod výrobkem až k zemi nebo až 1 000 mm pod výrobkem"; u varianty instalace na stěnu v nízké poloze pak výslovně platí, že „ochranná zóna pod výrobkem dosahuje až ke dnu". Jednotka zavěšená na fasádě tedy „stíní" i prostor pod sebou.

A ty metry? Rozměry jsou v návodu zakresleny jako výkres zvlášť pro každý způsob montáže — instalace volně na zem, na zem před stěnu budovy, na zem do rohu budovy, na stěnu v nízké i zvýšené poloze a na plochou střechu. U citovaného modelu se jednotlivé kóty pohybují od 100 mm do 3 100 mm podle směru a varianty; co která kóta znamená, je ale čitelné jen z výkresu. Ani komentované znění ČSN EN 378 žádný univerzální odstup pro venkovní instalaci neuvádí: „Při instalaci jednotlivého ‚malého chladicího zařízení' v otevřeném prostoru se vzdálenost nestanovuje, projektant ale musí posoudit konkrétní podmínky okolního prostoru, budov a zařízení." Pozor ale na rozsah té věty. Do kategorie „malých chladicích zařízení" spadají podle téhož textu zařízení s náplní chladiva třídy A3 do 0,199 kg — jednotka s 1,30 kg propanu do ní tedy nepatří. A pro jednotlivé chladicí zařízení instalované uvnitř objektu v nedostatečně větraném prostoru (garáž, sklad) tentýž zdroj vzdálenost naopak stanovuje: 3 m od dalšího chladicího či jiného zařízení, které může být zdrojem vznícení.

Prakticky z toho plyne jediné doporučení: rozměry si nechte od dodavatele ukázat ve výkresu z návodu k vašemu modelu, ještě než se rozhodne, kam jednotka půjde. Umístění se stejně řeší i kvůli hluku — na co si dát pozor, shrnuje článek hlučnost tepelného čerpadla a jeho umístění.

Proč se propan u rodinných domů řeší monoblokem a ne splitem?

Protože u děleného (split) systému obíhá chladivo i uvnitř domu, a tam naráží na limit náplně vázaný na objem místnosti — připomeňme 0,008 kg/m³, tedy 0,16 kg pro pokoj o objemu 20 m³ (nejmenší přípustný obytný pokoj podle ČSN 73 4301). U monobloku je celý chladivový okruh venku a dovnitř vede jen topná voda, takže tenhle limit vůbec nenastává.

Že s omezeními v místě provozu nařízení počítá, je vidět přímo v jeho textu. Bod 8 písm. b) přílohy IV, který od 1. 1. 2027 zakazuje samostatná tepelná čerpadla do 12 kW s GWP ≥ 150, obsahuje pojistku: „Pokud by bezpečnostní požadavky v místě provozu neumožňovaly použití fluorovaných skleníkových plynů s GWP nižším než 150, je limit pro GWP 750." Nařízení sice neříká, na jaké bezpečnostní požadavky míří; výkladově se ale posouvá práh GWP, ne termín zákazu.

Neznamená to, že split s propanem nesmí existovat; znamená to, že u rodinného domu je monoblok podstatně jednodušší cesta. Z české statistiky trhu se to ale vyčíst nedá: Ministerstvo průmyslu a obchodu ve zprávě za rok 2025 uvádí poměr split : monoblok 52 : 48, ale chladiva vůbec nesleduje, takže podíl propanových jednotek z ní odečíst nelze.

Co se mění pro montážní a servisní firmu?

Zásadní změna je v nářadí, kvalifikaci a postupu. Návod výrobce vyžaduje detektor úniku plynů kalibrovaný na R290 a nastavený na ≤ 25 % dolní výbušné hranice, přičemž „detektor úniku plynů nesmí mít zapalovací zdroj". Práce na otevřeném výrobku začíná kontrolou těsnosti tímto detektorem.

Naopak odpadá povinná kontrola těsnosti. Povinnost kontrol podle čl. 5 nařízení (EU) 2024/573, která se odvíjí od náplně fluorovaných skleníkových plynů v tunách ekvivalentu CO₂ (práh 5 t CO₂e), se propanu netýká — propan mezi fluorované skleníkové plyny nepatří, nařízení ho uvádí v příloze VI mezi nefluorovanými látkami. Pro pořádek: u zmíněné jednotky s 1,30 kg R290 činí ekvivalent 0,0039 t, tedy o tři řády méně než práh.

Certifikace ale neodpadá. K instalaci, údržbě nebo servisu, opravě a vyřazení z provozu tepelných čerpadel musí být fyzické osoby podle čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2024/573 certifikovány, a to i u alternativ fluorovaných plynů včetně přírodních chladiv, tam, kde je to relevantní. Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2215 ze dne 6. 9. 2024 uhlovodíky do certifikace výslovně zahrnuje: certifikát A1 potvrzuje způsobilost k těmto činnostem „v souvislosti s fluorovanými skleníkovými plyny a uhlovodíky", certifikát A2 totéž u zařízení s náplní menší než 3 kg (u hermeticky uzavřených a takto označených systémů s obsahem méně než 6 kg). Na jednotku s 1,30 kg propanu tedy stačí i certifikát A2.

Že čerpadlo nepodléhá kontrole těsnosti podle nařízení ovšem neznamená, že nepotřebuje údržbu — co je opravdu potřeba dělat, shrnuje článek životnost a údržba tepelného čerpadla.

Jak chladivo v tepelném čerpadle obíhá?

Chladivo v okruhu čtyřikrát mění stav: ve výparníku se odpaří a odebere teplo okolí, kompresor ho stlačí a ohřeje, v kondenzátoru předá teplo otopné vodě a expanzní ventil mu zase sníží tlak. Schéma ukazuje jeden modelový provozní bod a přepínačem porovnáte propan s R32: při stejných teplotách má R290 v okruhu zhruba poloviční tlaky a výrazně nižší teplotu výtlaku za kompresorem.

Jak R290 ovlivňuje účinnost a teplotu topné vody?

Propan zvládne vysokou výstupní teplotu: u doloženého propanového monobloku udává výrobce rozsah teploty topné vody 20 až 75 °C. Pro měřítko — norma EN 14511 člení zkušební body podle výstupní teploty na nízkou (35 °C), střední (45 °C), vysokou (55 °C) a velmi vysokou (nad 65 °C), takže horní konec doloženého rozsahu leží až v pásmu velmi vysokých teplot. To je hlavní důvod, proč se propanová čerpadla nasazují do domů se starými radiátory.

Zaplatíte za to ale topným faktorem. COP (Coefficient of Performance, poměr dodaného tepla k spotřebované elektřině) měřený podle normy EN 14511 u téže jednotky klesá s rostoucí teplotou vody takto:

Údaje pro doložený monoblok 10 kW jednoho evropského výrobce z návodu 0020326638_04 (8. 2. 2024). Jiné modely mají jiná čísla — jde o ukázku trendu, ne o srovnávací test.

Čtení je jednoznačné: mezi 35 °C a 65 °C u stejného stroje spadne COP z 5,30 na 2,30, tedy na méně než polovinu. Schopnost propanu ohřát vodu na 75 °C je tedy pojistka pro nejtvrdší mrazy a pro soustavy, které jinak topit neumí — ne provozní režim, ve kterém chcete být celou sezónu. Proč nižší teplota topí levněji, rozebíráme v článku výstupní teplota vody u tepelného čerpadla; nasazení propanu do stávajících radiátorů řeší tepelné čerpadlo do starých radiátorů a pro větší objekty vysokoteplotní tepelné čerpadlo a kaskáda.

Jaký výkon a jakou tepelnou ztrátu potřebuje právě váš dům, spočítá orientačně a zdarma naše kalkulačka tepelného čerpadla — bez zadávání osobních údajů; podrobný návrh pošle e-mailem.

Co říká výzkum?

Přechod na propan není jen výměna náplně — mění se konstrukce stroje. Konferenční příspěvek Performance Comparison of R32, R410A and R290 Refrigerant in Inverter Heat Pumps Application (S. Konghuayrob, K. Khositkullaporn, Siam Compressor Industry, Thajsko — materiál výrobce kompresorů, ne recenzovaná studie; International Refrigeration and Air Conditioning Conference, Purdue, 2016, docs.lib.purdue.edu/iracc/1577) v abstraktu uvádí, že pro dosažení stejného topného výkonu vyžaduje R290 přibližně o 57 % větší zdvihový objem kompresoru než R32. Prakticky z toho plyne, že propanová jednotka není jen „stejný stroj s jinou náplní" — má jinak dimenzovaný kompresor, takže parametry konkrétního modelu je potřeba vzít z jeho technického listu, ne odhadovat podle čerpadla s R32.

Že se vyplatí topit co nejnižší teplotou, podporují i publikované výsledky — pozor ale na to, čí jsou. Studie Performance Analysis of the Developed Air Source Heat Pump System at Low-to-Medium and High Supply Temperatures for Irish Housing Stock Heat Load Applications (Abid, Hewitt, Huang, Wilson, Cotter, Sustainability 13(21), 11753, 2021, mdpi.com/2071-1050/13/21/11753) měřila v laboratoři Ulster University v Belfastu (Severní Irsko) vzduch-voda jednotku s chladivem R410A, ne s propanem, při výstupních teplotách 35, 45 a 55 °C a topných zátěžích 3–18 kW; roční výkon pak modelovala pro pět typů tamního bytového fondu ve čtyřech obdobích výstavby. Jejím vlastním výsledkem je zlepšení ročního COP až o 54 % a úspora energie 35 % díky regulaci otáček kompresoru při nižší výstupní teplotě (u bytů z let 1900–1949). Samotný vliv teploty pak studie modelovala pro celý rok (tab. 10): snížení výstupní teploty z 55 °C na 35 °C zlepšilo roční COP o 26 až 35 % u jednotky s pevnými otáčkami a o 49 až 59 % u invertorové. Naproti tomu často přebírané číslo „COP 3,2–4,5 při 35 °C" tato studie nenaměřila — cituje ho ve své rešeršní kapitole z německého seznamu certifikovaných tepelných čerpadel (BAFA, 2016). Zahraniční výsledky berte jako trend pro daný typ budovy a zemi, ne jako čísla pro konkrétní propanový model.

Odkud čísla pocházejí

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/573 ze dne 7. 2. 2024 o fluorovaných skleníkových plynech, o změně směrnice (EU) 2019/1937 a o zrušení nařízení (EU) č. 517/2014. Úřední věstník L 2024/573 z 20. 2. 2024, v platnosti od 11. 3. 2024. Použité části: příloha I (GWP HFC-32 = 675, metrika AR4), příloha VI (propan R-290 = 0,02, metrika AR6), příloha IV bod 8 b) a 9 b), čl. 5 (kontroly těsnosti), čl. 10 odst. 1 (certifikace, i pro přírodní chladiva), čl. 11 (uvádění na trh). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32024R0573
• Prováděcí nařízení Komise (EU) 2024/2215 ze dne 6. 9. 2024, kterým se stanoví minimální požadavky na vydávání certifikátů fyzickým a právnickým osobám (…) obsahující fluorované skleníkové plyny nebo jejich alternativy. Úřední věstník L 2024/2215 z 9. 9. 2024. Použité části: čl. 2 odst. 1 písm. b) a c) (instalace, oprava, údržba, servis a vyřazení z provozu zařízení s uhlovodíky), čl. 3 odst. 2 písm. a) a b) (certifikáty A1 a A2). https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32024R2215
• Formánek, M.: Komentované znění ČSN EN 378 1-4: Chladicí zařízení a tepelná čerpadla, výpočet náplní. TZB-info, 7. 2. 2022. Odsud: zařazení R290 do třídy A3, rychlost hoření R290 43 cm/s a R32 6,32 cm/s, hranice < 10 cm/s (A2L) a ≥ 10 cm/s (A2), LFL 0,038 kg/m³, praktický limit 0,008 kg/m³, ATEL/ODL 0,09 kg/m³, definice praktického limitu podle ČSN EN 378-1, minimální rozměry obytného pokoje podle ČSN 73 4301 (8 m², světlá výška 2,5 m), modelový výpočet 20 m³ × 0,008 = 0,16 kg (R290) a 20 m³ × 0,061 = 1,22 kg (R32), hranice „malého chladicího zařízení" 0,199 kg pro třídu A3, odstup 3 m v nedostatečně větraném vnitřním prostoru a věta o nestanovení vzdálenosti v otevřeném prostoru. Článek komentuje vydání ČSN EN 378 1-4 z 10/2017. https://vetrani.tzb-info.cz/teorie-a-vypocty-vetrani-klimatizace/23410-komentovane-zneni-csn-en-378-1-4-chladici-zarizeni-a-tepelna-cerpadla-vypocet-naplni
• Vaillant Group: aroTHERM plus, VWL 105/6 A 230V … VWL 125/6 A — Návod k obsluze / Návod k instalaci a údržbě, dokument 0020326638_04, 8. 2. 2024. Odsud: náplň 1,30 kg R290, údaj „GWP 3" (návod sám metriku neuvádí — hodnotu 3 s odkazem na AR4 uvádělo zrušené nařízení (EU) č. 517/2014, příloha IV, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:32014R0517), ekvivalent CO₂ 0,0039 t, teplota topné vody 20–75 °C, hodnoty COP dle EN 14511, celá kapitola 4 „Ochranná zóna a odtok kondenzátu" včetně citovaných vět a rozpětí kót 100–3 100 mm, požadavky na detektor úniku a servis. V textu článku model ani značku záměrně nejmenujeme (nejde o doporučení konkrétního výrobku), tady je uvádíme plným jménem proto, aby si čtenář mohl údaje v návodu ověřit. https://www.vaillant.cz/downloads/product-documents/arotherm-plus-1/installation-and-operating-instruction/0020326638-04.pdf
• Statistika trhu: Ministerstvo průmyslu a obchodu, Zpráva o tepelných čerpadlech za rok 2025, publikováno 7. 4. 2026. Poměr split : monoblok 52 : 48. MPO nesleduje chladiva ani nebilancuje čerpadla vzduch-vzduch a údaje mezi ročníky zpětně reviduje. https://mpo.gov.cz/cz/energetika/statistika/obnovitelne-zdroje-energie/zprava-o-tepelnych-cerpadlech-za-rok-2025--292413/
• Konghuayrob, S.; Khositkullaporn, K.: Performance Comparison of R32, R410A and R290 Refrigerant in Inverter Heat Pumps Application. Siam Compressor Industry, Thajsko. International Refrigeration and Air Conditioning Conference, Purdue University, 2016, příspěvek č. 1577 (Key 22049). Konferenční materiál výrobce kompresorů, neprošel recenzním řízením; v článku citujeme jen jeho abstrakt. Odsud: o 57 % větší zdvihový objem kompresoru u R290 proti R32 pro stejný výkon („57% stoke volume increasing of R290 must be implemented to keep the same capacity level"). https://docs.lib.purdue.edu/iracc/1577/
• Abid, M.; Hewitt, N.; Huang, M.-J.; Wilson, C.; Cotter, D.: Performance Analysis of the Developed Air Source Heat Pump System at Low-to-Medium and High Supply Temperatures for Irish Housing Stock Heat Load Applications. Sustainability 13(21), 11753, 2021, DOI 10.3390/su132111753; open-access kopie Ulster University https://pure.ulster.ac.uk/ws/files/92773223/sustainability-13-11753.pdf. Odsud: vlastní laboratorní měření (Ulster University, Belfast, Severní Irsko) na vzduch-voda jednotce s chladivem R410A při 35/45/55 °C a zátěžích 3–18 kW, roční zlepšení COP až o 54 % a úspora energie 35 % při regulaci otáček (s. 27, závěr c); dále členění výstupních teplot podle BS EN 14511 na nízkou 35 °C / střední 45 °C / vysokou 55 °C / velmi vysokou nad 65 °C (s. 2). Dále roční modelované COP pro pět typů bytového fondu ve čtyřech obdobích výstavby (tab. 10, s. 24), odkud je dopočet zlepšení při snížení výstupní teploty z 55 °C na 35 °C: podle nomenklatury studie je C1 = 35 °C a C3 = 55 °C, takže vychází +26 až +35 % (pevné otáčky) a +49 až +59 % (invertor). ⚠️ Hodnota „COP 3,2–4,5 při 35 °C" (s. 2, ref. 15 = Bundesamt für Wirtschaft und Ausfuhrkontrolle, Německo, 2016) je v její rešeršní kapitole 1.1 a pochází z cizího zdroje — tato studie ji nenaměřila. https://www.mdpi.com/2071-1050/13/21/11753
• ČSN EN 378 „Chladicí zařízení a tepelná čerpadla — Bezpečnostní a environmentální požadavky" má čtyři části; podle soupisu norem ve výše citovaném komentovaném znění se instalačního místa týká ČSN EN 378-3, Část 3: Instalační místo a ochrana osob. Norma je placená; v tomto článku z ní vycházíme prostřednictvím komentovaného znění (které komentuje vydání 10/2017), ne z vlastního textu normy.

Rozměry ochranné zóny záměrně neuvádíme jako obecné číslo v metrech. Platí ty z návodu k vašemu modelu a k vaší variantě montáže.

Často kladené dotazy (FAQ)

Je tepelné čerpadlo s propanem nebezpečné?

Propan je zařazen do nejvyšší třídy hořlavosti A3 (rychlost hoření 43 cm/s podle komentovaného znění ČSN EN 378), ale v tepelném čerpadle je ho málo — u doloženého modelu 1,30 kg — a celý chladivový okruh je uzavřený ve venkovní jednotce. Uvnitř domu za běžného provozu žádný propan není, dovnitř vede jen topná voda. Riziko se řeší tím, že se dodrží ochranná zóna z návodu a instalaci provede firma vybavená pro práci s R290.

Jak daleko musí být venkovní jednotka s R290 od okna nebo od sklepního světlíku?

Konkrétní vzdálenost v metrech nelze uvést obecně — stanoví ji výrobce v návodu ke konkrétnímu modelu a liší se podle způsobu montáže (na zem, ke stěně, do rohu budovy, na fasádu, na plochou střechu). Co je jednoznačné, je pravidlo: okno, dveře, větrací otvor, světlík ani vstup do sklepa nesmí ležet uvnitř ochranné zóny vymezené výrobcem. Komentované znění ČSN EN 378 navíc uvádí, že pro jednotlivé „malé chladicí zařízení" v otevřeném prostoru se vzdálenost nestanovuje a posouzení je na projektantovi — do té kategorie ale spadají jen náplně chladiva třídy A3 do 0,199 kg, tedy ne jednotka s 1,30 kg propanu.

Můžu mít propanové tepelné čerpadlo jako split, s jednotkou uvnitř domu?

U rodinných domů se R290 řeší prakticky vždy jako venkovní monoblok. Důvod je početní: maximální náplň chladiva v obsazeném prostoru se podle ČSN EN 378-1 odvozuje od jeho objemu a praktického limitu 0,008 kg/m³, což pro pokoj o objemu 20 m³ (nejmenší přípustný obytný pokoj podle ČSN 73 4301) vychází na 0,16 kg. Náplň typické jednotky (1,30 kg) je řádově jinde. Norma zná i další postupy a kategorie přístupnosti prostoru, takže absolutní zákaz to není, ale monoblok je u domů podstatně jednodušší cesta.

Podléhá čerpadlo s R290 povinné kontrole těsnosti chladiva?

Ne. Povinnost kontrol těsnosti podle čl. 5 nařízení (EU) 2024/573, vázaná na práh 5 tun ekvivalentu CO₂, se vztahuje na fluorované skleníkové plyny a propan mezi ně nepatří — je uveden v příloze VI mezi nefluorovanými látkami; náplň 1,30 kg R290 odpovídá 0,0039 t CO₂e. Běžná servisní údržba tím ale nezaniká a servis i opravy chladivového okruhu podléhají i u propanu certifikaci osob (čl. 10 odst. 1 nařízení 2024/573, prováděcí nařízení 2024/2215).

Zvládne propanové čerpadlo staré radiátory?

Ano, propan dosahuje vyšších výstupních teplot — u citovaného modelu je rozsah teploty topné vody 20 až 75 °C. Počítejte ale s cenou v účinnosti: u téže jednotky klesá COP podle EN 14511 z 5,30 při A7/W35 na 2,30 při A7/W65. Vysoká teplota je tedy pojistka, ne cílový režim; vyplatí se současně snížit teplotní spád soustavy.

Volbu chladiva, provedení ani umístění venkovní jednotky za vás výpočet nerozhodne — to patří do projektu. Jaký výkon a jakou tepelnou ztrátu má právě váš dům, ale spočítá zdarma a bez zadávání osobních údajů náš konfigurátor; podrobný návrh vám pak pošle e-mailem.