Vysokoteplotní tepelné čerpadlo do rodinného domu se starými radiátory

Vysokoteplotní tepelné čerpadlo je čerpadlo, které umí dodat topnou vodu teplejší než 55 °C, při kterých evropské štítky hodnotí středněteplotní použití. Dva propanové modely, jejichž technické podklady jsme prošli, uvádějí maximum 70 °C (při venkovní teplotě −10 °C) a 75 °C. Pro rodinný dům má smysl ho zvažovat, až když radiátory neprojdou úředním testem Nové zelené úsporám ani při 60 °C a zateplení nebo výměna několika těles nepřipadají v úvahu. Cenou je účinnost: u jednoho z modelů klesá topný faktor COP z 5,30 při 35 °C na 2,30 při 65 °C (venku +7 °C, EN 14511).

Co je vysokoteplotní tepelné čerpadlo a v čem se liší od běžného?

Evropské nařízení o energetických štítcích zná jen dvě teplotní úrovně, pro které se čerpadla hodnotí: nízkoteplotní použití při 35 °C a středněteplotní použití při 55 °C. Vysokoteplotní použití tepelných čerpadel nařízení nedefinuje, výrobci tak označují modely, které zvládnou víc.

Nařízení Komise (EU) č. 811/2013 v čl. 2 definuje nízkoteplotní aplikaci jako deklarovaný topný výkon při výstupní teplotě 35 °C a středněteplotní aplikaci při 55 °C. „Nízkoteplotní tepelné čerpadlo" je podle téhož článku takové, které při venkovní teplotě −7 °C nedokáže dodat vodu o 52 °C.

Domácí vysokoteplotní čerpadla nejsou totéž co průmyslová vysokoteplotní čerpadla s teplotou 90 až 160 °C pro technologické teplo (Arpagaus et al., Energy 152, 2018). O těch a o kaskádách více jednotek pro bytové domy píšeme v článku o tepelných čerpadlech pro velké objekty.

Kdy rodinný dům vysokoteplotní čerpadlo potřebuje?

Když radiátory nevytopí dům vodou o 55 °C ani o 60 °C. Ověřit to jde stejným testem, jaký používá program Nová zelená úsporám.

Jeho Výpočtový nástroj pro instalaci tepelných čerpadel C.1 (verze v2026-2, červenec 2026) porovnává výkon otopné soustavy s tepelnou ztrátou domu. U běžného čerpadla počítá s teplotami 55/45/20 °C (přívod/zpátečka/místnost), u čerpadla třídy A++ pro středněteplotní provoz s 60/50/20 °C. Soustava „vyhovuje", když dá aspoň 1,08násobek ztráty. Mezi 0,9 a 1,08 nástroj doporučuje detailní posouzení, pod 0,9 soustavu hodnotí jako nevhodnou. Nevyhovující výsledek podle nástroje dotaci nebrání a nezakládá povinnost soustavu upravit.

Radiátor dá při 55/45/20 °C asi 51 % a při 60/50/20 °C asi 63 % svého katalogového výkonu, který platí pro 75/65/20 °C (dopočet pro teplotní exponent n = 1,3, viz článek tepelné čerpadlo do starých radiátorů). Pro test při 55 °C tak musí být součet katalogových výkonů radiátorů zhruba 2,1násobkem tepelné ztráty, pro test při 60 °C zhruba 1,7násobkem. Vyšší teplotu než 60 °C má smysl řešit, až když nevychází ani to.

Tepelnou ztrátu, ze které test vychází, si orientačně spočítáte v naší kalkulačce tepelného čerpadla. V jednoduchém režimu zadáte i požadovanou teplotu výstupní vody od 35 do 65 °C. Než sáhnete po vysokoteplotním modelu, porovnejte dvě další cesty: zateplení sníží ztrátu a s ní i potřebnou teplotu vody, a výměna několika poddimenzovaných těles může potřebnou teplotu výrazně snížit. V jednom bytovém domě stačilo vyměnit 7 % radiátorů pro přechod ze 75/60 °C na 55/45 °C (Lämmle et al., 2022). Postup pro dům bez zateplení popisuje článek tepelné čerpadlo do nezatepleného domu.

Kolik účinnosti stojí vyšší teplota vody?

Hodně. Každý stupeň teploty vody navíc snižuje topný faktor, a mezi 35 °C a 65 °C klesne u téhož stroje na méně než polovinu.

Bodové COP z návodu platí pro zkušební podmínky, ne pro celou sezónu. Zahraniční měření ukazují trend, ne přesná čísla pro český dům.

Z tabulky plyne praktický závěr: maximum 70 nebo 75 °C je pojistka pro nejchladnější dny a pro soustavy, které jinak nevytopí, ne teplota, na které má čerpadlo běžet celou zimu. Proto má i u vysokoteplotního čerpadla smysl ekvitermní regulace, která teplotu vody snižuje, kdykoli to venkovní teplota dovolí. Souvislost teploty a účinnosti podrobně rozebírá článek o výstupní teplotě vody.

Jakou energetickou třídu musí mít kvůli dotaci NZÚ?

Třídu A++. Závazné pokyny NZÚ platné od 24. 6. 2026 (verze 1.1) ji u čerpadel vzduch-voda požadují buď pro nízkoteplotní použití (sezónní účinnost ηs alespoň 150 %), nebo pro středněteplotní použití (ηs alespoň 125 %).

Kromě třídy pokyny chtějí elektrický pohon a ověřené parametry, například z akreditované laboratoře nebo podle certifikace HP Keymark. Pro středněteplotní čerpadla A++ počítá výpočtový nástroj test radiátorů při 60/50/20 °C, jak je popsáno výše. Kdo na podporu dosáhne a v jaké výši, shrnuje článek dotace NZÚ na tepelná čerpadla.

Proč vysokoteplotní čerpadla používají propan a jaké má GWP?

Oba modely, jejichž podklady jsme prošli, pracují s chladivem R290 (propan). Jeho potenciál globálního oteplování GWP uvádí příloha VI nařízení (EU) 2024/573 hodnotou 0,02, zatímco chladivo R32 má podle přílohy I téhož nařízení 675.

V technických podkladech se u propanu někdy objevuje hodnota 3. Ta vychází ze starší metodiky IPCC AR4, nařízení v příloze VI používá novější AR6. Pro rozhodování na tom záleží málo, podstatné je, že od 1. 1. 2027 nesmí být v EU uváděna na trh tepelná čerpadla do 12 kW, dělená vzduch-voda i monobloky, s fluorovaným chladivem s GWP 150 a víc (nařízení 2024/573, příloha IV). Propan fluorovaný plyn není a jeho GWP leží daleko pod touto hranicí. Je ale hořlavý, a proto má pravidla pro umístění venkovní jednotky, která rozebírá článek o chladivu R290.

Zvládne vysokoteplotní čerpadlo ohřát zásobník proti legionele?

Nezáleží to na nálepce „vysokoteplotní", ale na nastavení a návodu konkrétního modelu. Maximální teplota topné vody z technického listu není automaticky teplota, na kterou čerpadlo ohřeje pitnou vodu v zásobníku přes výměník.

Pro rodinný dům žádný český předpis termickou dezinfekci zásobníku nepřikazuje. Vyhláška č. 252/2004 Sb. jen doporučuje, aby teplá voda po odtočení neklesla pod 50 °C (optimálně nad 55 °C). Státní zdravotní ústav (4. 9. 2025) doporučuje výstup z ohřevu alespoň 55 °C, ideálně 60 °C, a Světová zdravotnická organizace nad 60 °C. Výrobci čerpadel mají antilegionelový ohřev ve výchozím nastavení obvykle na 60 až 70 °C, jednou za týden až dva, a u běžných čerpadel ho dotahuje elektrická topná tyč.

Co říká výzkum

• Teplota vody a sezónní účinnost. Lämmle, M.; Bongs, C.; Wapler, J.; Günther, D.; Hess, S.; Kropp, M.; Herkel, S.: Performance of air and ground source heat pumps retrofitted to radiator heating systems and measures to reduce space heating temperatures in existing buildings. Energy 242, čl. č. 122952, 2022. Terénní data a simulace čerpadel vzduch-voda i země-voda ukázaly lineární souvislost sezónního topného faktoru s průměrnou teplotou čerpadla: každý kelvin níž přidá SPF 0,10–0,13 bodu. V jednom bytovém domě stačila výměna 7 % radiátorů, aby soustava místo 75/60 °C topila na 55/45 °C, což odpovídá o 40–42 % nižší spotřebě elektřiny. https://doi.org/10.1016/j.energy.2021.122952
• Terénní měření ve stávajících domech (výzkumná zpráva, nerecenzovaná). Günther, D.; Wapler, J.; Herkel, S. et al.: Wärmepumpen in Bestandsgebäuden. Abschlussbericht des Projektes „WP-QS im Bestand". Fraunhofer ISE, 25. 11. 2025. Z 77 měřených čerpadel v rodinných a malých bytových domech korelovala účinnost jen s teplotou topného okruhu. Čerpadla vzduch-voda s průměrnou teplotou okruhu pod 35 °C měla medián SPF 3,7, nad 35 °C 3,0. https://www.ise.fraunhofer.de/content/dam/ise/de/documents/projekte/WP-QS_Schlussbericht.pdf

Odkud jsou technické údaje: technický list propanového monobloku vzduch-voda 2,1–18,5 kW, vydání 6195458 DE 4/2025 (maximální výstupní teplota 70 °C při venkovní −10 °C); návod k instalaci propanového monobloku, dokument 0020326638_04 z 8. 2. 2024 (teplota topné vody 20–75 °C, COP podle EN 14511 v tabulce výše), který s uvedením výrobce rozebíráme v článku o chladivu R290; nařízení (EU) č. 811/2013, čl. 2 body 52–54; nařízení (EU) 2024/573, přílohy I, IV a VI; Závazné pokyny NZÚ Light RD a NZÚ RD, verze 1.1 platné od 24. 6. 2026, čl. 3.2.1.2; výpočtový nástroj NZÚ C.1 v2026-2; vyhláška č. 252/2004 Sb., příloha 2; SZÚ, Metodické doporučení ke kontrole jakosti teplé vody, 4. 9. 2025; WHO, Guidelines for drinking-water quality, 4. vydání s dodatky, 2022.

Často kladené dotazy (FAQ)

Potřebuje starý dům s radiátory vysokoteplotní tepelné čerpadlo?

Ne automaticky. Rozhoduje, jestli radiátory vytopí dům vodou o 55 °C, případně o 60 °C u středněteplotního čerpadla A++. Výpočtový nástroj NZÚ považuje soustavu za vyhovující, když při těchto teplotách dá aspoň 1,08násobek tepelné ztráty. Teprve když nevyhoví ani při 60 °C a zateplení nebo výměna několika těles nepřipadají v úvahu, dává smysl model s výstupem 70 až 75 °C.

Jaký je rozdíl mezi nízkoteplotním, středněteplotním a vysokoteplotním tepelným čerpadlem?

Nařízení (EU) č. 811/2013 hodnotí čerpadla při nízkoteplotním použití (35 °C) a středněteplotním použití (55 °C). Nízkoteplotní čerpadlo je podle nařízení takové, které při −7 °C venku nedodá vodu o 52 °C. „Vysokoteplotní" je obchodní označení modelů, které zvládnou víc, u propanových monobloků, jejichž podklady jsme prošli, 70 až 75 °C.

Kolik účinnosti ztratí tepelné čerpadlo, když topí na 65 °C?

U propanového monobloku z tabulky výše klesá COP při venkovní teplotě +7 °C z 5,30 při 35 °C na 2,30 při 65 °C, tedy na méně než polovinu. Terénní data z Německa ukazují, že každý kelvin průměrné teploty čerpadla navíc ubere sezónnímu topnému faktoru 0,10–0,13 bodu.

Zlikviduje vysokoteplotní čerpadlo legionely v zásobníku?

Záleží na nastavení a návodu konkrétního modelu, ne na maximální teplotě topné vody. Antilegionelový ohřev výrobci ve výchozím nastavení obvykle nastavují na 60 až 70 °C a u běžných čerpadel ho dotahuje topná tyč. Pro rodinný dům ho žádný český předpis nepřikazuje. Vyhláška č. 252/2004 Sb. doporučuje teplou vodu po odtočení nejméně 50 °C a Státní zdravotní ústav výstup z ohřevu alespoň 55 °C, ideálně 60 °C.

Jaký výkon a teplotu vody váš dům potřebuje, si orientačně spočítáte v našem konfigurátoru.