Jak poznat špatně navrženou nabídku na tepelné čerpadlo

Dobrá nabídka na tepelné čerpadlo obsahuje vypočtenou tepelnou ztrátu vašeho domu, topný výkon při −7 °C (ne jen při +7 °C), bod bivalence, hladinu akustického výkonu v dB, energetickou třídu za průměrných klimatických podmínek a rozpad ceny na položky. Pokud kterýkoli z těchto údajů chybí, nabídka se nedá porovnat s jinou — a to je samo o sobě varovný signál.

Podstatné je, že na většinu těch čísel máte právní nárok. Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 o ekodesignu předepisuje, co musí být v technické dokumentaci každého tepelného čerpadla prodávaného v EU. Nejde tedy o zdvořilý dotaz, ale o údaje, které výrobce musí mít připravené.

Které údaje musí nabídka obsahovat?

Příloha III nařízení (EU) č. 813/2013 stanoví v tabulce 2 povinný obsah technické dokumentace. Pro kontrolu nabídky jsou z něj klíčové tyhle položky:

Všimněte si, že mezi povinnými hodnotami je COP při −7 °C. Právě ten je pro české zimy rozhodující a právě ten v nabídkách nejčastěji chybí.

Jak poznám, že je čerpadlo předimenzované?

Porovnáním jmenovitého výkonu s vypočtenou tepelnou ztrátou domu. Pokud nabídka tepelnou ztrátu neuvádí vůbec, nemá čím zdůvodnit navržený výkon — a to je nejčastější vada, se kterou se v nabídkách setkáte.

Typický scénář vypadá takhle: firma se zeptá jen na plochu domu, řekne „na 150 metrů dáme šestnáctku" a pošle nabídku. Přitom dva domy o stejné ploše mohou mít tepelnou ztrátu odlišnou dvojnásobně — u domu z roku 1978 bez zateplení vychází kolem 17 kW, po kompletním zateplení kolem 9 kW a u novostavby podle norem 2020 asi 5,4 kW.

Než nabídku podepíšete, ověřte si ztrátu nezávisle. Máte na to tři cesty podle toho, co máte k dispozici:

• Máte faktury za plyn? Odhad z nich uděláte podle článku tepelná ztráta domu z faktury za plyn.
• Znáte jen plochu a stav domu? Použijte orientační tabulku v článku kolik kW tepelné čerpadlo podle plochy domu.
• Chcete přesnější číslo? Podrobný postup je v článku o dimenzování tepelného čerpadla.

Pozor na to, že návrhová venkovní teplota, ke které se ztráta vztahuje, musí být v nabídce uvedená. V ČR se běžně používají hodnoty −12, −15, −18 nebo −21 °C podle lokality a nadmořské výšky. Nabídka bez uvedené návrhové teploty je nekontrolovatelná — stejná ztráta při −12 °C a při −18 °C znamená jiný potřebný výkon.

Poznámka k normám: aktuálně platnou normou pro výpočet je ČSN EN 12831-1 (vydána 09/2018). Její národní příloha NA s klimatickými údaji z ČHMÚ je označena jako informativní, takže závazná tabulka návrhových teplot v ČR fakticky neexistuje. Hodnoty −12 až −21 °C pocházejí z tabulek podle ČSN 38 3350 a už zrušené ČSN 06 0210.

Proč se dvě nabídky nedají srovnat podle COP z letáku?

Protože COP je jednobodová laboratorní hodnota a každá nabídka může uvádět jiný bod. Podle ČSN EN 14511 se topný výkon a COP měří za ustálených podmínek v konkrétních zkušebních bodech, které se zapisují jako kombinace teploty vzduchu a teploty topné vody:

Když jedna nabídka uvádí COP 5,0 při A7/W35 a druhá COP 3,4 při A-7/W35, není druhé čerpadlo horší — jen poctivější. Trvejte na hodnotách ve stejném bodě.

A ještě jedna věc, kterou málokdo ví: samotná norma připouští odchylku. Podle ČSN EN 14511 musí naměřený COP dosáhnout alespoň 0,85násobku deklarovaného — reálná hodnota tedy může být legálně o 15 % nižší než údaj v katalogu.

Jaká je past se SCOP a energetickou třídou?

SCOP se počítá pro tři různá klimatická pásma a údaj pro teplejší pásmo nelze na české podmínky použít. Nařízení (EU) č. 811/2013 definuje pásma referenčními městy: průměrné = Štrasburk, chladnější = Helsinky, teplejší = Atény. Klimatickým podmínkám ČR odpovídá průměrné pásmo s referenční návrhovou teplotou −10 °C.

Podle přílohy II téhož nařízení se třída energetické účinnosti stanovuje za průměrných klimatických podmínek. Číslo SCOP pro Atény tedy není jen optimističtější — je to jiná veličina, než ze které se určuje třída na štítku.

Drobná, ale užitečná nuance: povinným deklarovaným údajem je ηs, nikoli SCOP. SCOP je mezivýpočet podle ČSN EN 14825, ze kterého se ηs odvozuje. Když prodejce uvádí jen „SCOP 5,2", neuvádí hodnotu, kterou předepisuje legislativa — a nelze ji přímo porovnat s požadavky dotačního programu.

Minimální požadavky ekodesignu jsou přitom nízko: běžné tepelné čerpadlo musí mít ηs ≥ 100 %, nízkoteplotní ≥ 115 %. Splnění minima tedy není žádná kvalita.

Jaký bod bivalence je v pořádku?

Bod bivalence (Tbiv) je venkovní teplota, při které přestává tepelné čerpadlo pokrývat potřebu domu samo a začne pomáhat druhý zdroj — obvykle elektrokotel. Čím vyšší tato teplota je, tím častěji topíte elektřinou za plnou cenu.

Tady je potřeba být přesný v tom, co je norma a co praxe:

• Definice je normativní. Termín „teplota bivalence" definuje ČSN EN 15316-4-2, a nařízení (EU) č. 813/2013 zavádí Tbiv jako povinně deklarovaný údaj.
• Konkrétní hodnotu ale žádná česká norma nepředepisuje. Hodnoty −7 až −10 °C, se kterými se běžně argumentuje, jsou inženýrská praxe, nikoli požadavek normy.
• Existuje jen strop pro účely štítkování: příloha IV nařízení 813/2013 stanoví pro průměrné klimatické pásmo referenční návrhovou teplotu Tdesignh = −10 (−11) °C, bivalentní teplotu Tbiv maximálně +2 °C a mezní provozní teplotu TOL maximálně −7 °C.

Prakticky to znamená: nabídka s bodem bivalence kolem 0 °C je nejspíš levnější, ale elektrokotel u ní naskočí už při lehkém mrazu. Nabídka, která bod bivalence neuvádí vůbec, vám tuhle informaci zamlčuje. Souvislosti rozebíráme v článku o bivalentním bodu tepelného čerpadla.

Co si ověřit u hlučnosti?

Dvě různé věci — limit na produkt a limit v místě instalace. Pletou se a přitom to je nejčastější zdroj sousedských sporů.

Limit na produkt stanoví příloha II nařízení (EU) č. 813/2013 jako maximální hladinu akustického výkonu LWA:

Limit v místě instalace je úplně jiné číslo a řídí se nařízením vlády č. 272/2011 Sb. Tepelné čerpadlo pod něj jednoznačně spadá: § 2 písm. o) vyjímá ze stacionárních zdrojů běžné užívání rodinného domu, ale výslovně „s výjimkou zařízení pro větrání a vytápění".

Pro chráněný venkovní prostor běžného rodinného domu vychází z § 12 odst. 3 a přílohy č. 3:

• 50 dB ve dne (6:00–22:00) a 40 dB v noci (22:00–6:00)
• při tónové složce ve spektru o 5 dB méně, tedy 45 / 35 dB

Rozhodující je noc. Podle § 12 odst. 1 se v denní době hodnotí 8 souvislých nejhlučnějších hodin (LAeq,8h), zatímco v noci nejhlučnější jediná hodina (LAeq,1h) — a to je přesně doba, kdy čerpadlo běží na plný výkon při nejnižších teplotách.

Ještě detail, který se v praxi opomíná: podle § 20 odst. 3 a 4 se hladiny stanovují pro dopadající zvukovou vlnu a při měření se musí uplatnit nejistota měření. Limit je splněn až tehdy, když je výsledek po odečtení nejistoty rovný limitu nebo nižší.

Jako praktický benchmark se pro zástavbu rodinných domů uvádí čerpadlo s LWA nejvýše 63 dB při odstupu alespoň 10 m — to je ale odborné doporučení, ne limit. Podrobněji v článku o hlučnosti tepelného čerpadla a umístění jednotky.

Proč ověřit SVT kód ještě před podpisem?

Protože bez zápisu v Seznamu výrobků a technologií se dokazovací povinnost přenáší na vás. SVT je podle Závazných pokynů programu Nová zelená úsporám seznam materiálů, výrobků a technologií, které splňují legislativní požadavky pro uvedení na trh ČR a další programem předepsané parametry; vede ho Státní fond životního prostředí.

Praktický důsledek je jednoznačný: u výrobků zapsaných v SVT se technické vlastnosti při závěrečném vyúčtování nedokládají. U výrobků, které v seznamu nejsou, dokládat musíte — a riziko neuznání dotace nesete vy. Seznam je veřejný na svt.sfzp.cz.

Program navíc požaduje energetickou třídu A++ podle nařízení 811/2013 pro nízkoteplotní nebo středněteplotní aplikace vytápění a splnění ekodesignu podle 813/2013; podporována jsou pouze elektricky poháněná čerpadla. Třída A++ znamená ηs ≥ 125 % — a protože se třída stanovuje za průměrných klimatických podmínek, nabídka, která ji dokládá hodnotou pro teplejší pásmo, podmínku programu nesplňuje. Aktuální podmínky programu rozebíráme v článku o dotacích na tepelné čerpadlo v roce 2026.

Kontrolní seznam k nabídce

Projděte nabídku a odškrtejte. Chybí-li tři a více položek, požádejte o doplnění — máte na ně nárok.

Odkud čísla pocházejí

• Nařízení Komise (EU) č. 813/2013 o ekodesignu ohřívačů pro vytápění vnitřních prostorů — čl. 2 (definice Prated, ηs, LWA, Tbiv, TOL), příloha II (minimální ηs, maximální LWA), příloha III tabulka 2 (povinný obsah technické dokumentace), příloha IV tabulka 4 (referenční návrhové podmínky pro průměrné pásmo).
• Nařízení Komise (EU) č. 811/2013 o energetickém označování — příloha I (definice tří klimatických pásem: Štrasburk / Helsinky / Atény), příloha II (třídy sezónní energetické účinnosti), příloha III (povinný obsah štítku).
• ČSN EN 14511 (14 3010), zkušební podmínky a metody pro deklaraci výkonu a COP; tolerance naměřeného COP ≥ 0,85 × deklarovaný.
• ČSN EN 14825 (aktuální vydání kat. č. 515767, platné od 1. 2. 2023), intervalová metoda výpočtu SCOP.
• ČSN EN 12831-1 (06 0206, kat. č. 505721, 09/2018), výpočet návrhového tepelného výkonu; národní příloha NA s klimatickými údaji ČHMÚ je informativní.
• Nařízení vlády č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací — § 2 písm. o), § 12 odst. 1 a 3, § 20 odst. 3 a 4, příloha č. 3 část A.
• Závazné pokyny pro žadatele a příjemce podpory NZÚ (SFŽP ČR) — definice SVT, požadavky na zdroje. https://svt.sfzp.cz/

Často kladené dotazy (FAQ)

Jak poznám předimenzované tepelné čerpadlo?

Porovnáním jmenovitého výkonu s vypočtenou tepelnou ztrátou domu. Pokud nabídka tepelnou ztrátu neuvádí, nemá čím navržený výkon zdůvodnit. Ztrátu si můžete nezávisle odhadnout z faktur za plyn nebo v konfigurátoru.

Má firma povinnost uvést COP při −7 °C?

Údaj musí být v technické dokumentaci podle přílohy III nařízení (EU) č. 813/2013, která předepisuje topný výkon a COP při −7, +2, +7 a +12 °C. Můžete si ho tedy vyžádat.

Proč má jedna nabídka COP 5,0 a druhá 3,4?

Nejčastěji proto, že uvádějí různé zkušební body. COP 5,0 bývá při A7/W35 (venku +7 °C), COP 3,4 při A-7/W35 (venku −7 °C). Srovnávat lze jen hodnoty ve stejném bodě.

Jaký je hlukový limit pro tepelné čerpadlo u rodinného domu?

Pro chráněný venkovní prostor staveb 50 dB ve dne a 40 dB v noci, při tónové složce ve spektru 45 a 35 dB. Rozhodující je nejhlučnější noční hodina.

Je hodnota −7 až −10 °C pro bod bivalence normou?

Není. Definice bivalentní teploty je normativní, ale konkrétní hodnotu žádná česká norma nepředepisuje — jde o inženýrskou praxi. Nařízení 813/2013 stanoví pouze strop Tbiv ≤ +2 °C pro účely štítkování.

Musí být čerpadlo v SVT?

Pro samotnou instalaci ne, pro dotaci prakticky ano. U výrobků mimo SVT musíte technické vlastnosti dokládat sami a nesete riziko, že podpora nebude uznána.

Nevíte, jestli vám nabídli správný výkon? Zadejte parametry svého domu do našeho konfigurátoru — spočítá potřebný výkon z klimatických dat vaší obce a ukáže výsledek ještě před zadáním kontaktu.