Typy tepelných čerpadel: vzduch-voda, země-voda, voda-voda a vzduch-vzduch

Tepelná čerpadla se dělí podle toho, odkud teplo berou a čemu ho předávají — první slovo v názvu je zdroj tepla, druhé látka, které čerpadlo teplo předává. Na českém trhu MPO sleduje typy vzduch-voda, země-voda (kolektor nebo vrt) a voda-voda; vedle nich se prodává vzduch-vzduch. Předpisy EU znají i země-vzduch a voda-vzduch, které topí přímo vzduchem. Platí kompromis: čím stálejší teplotu má zdroj, tím vyšší bývá celoroční účinnost — a tím víc práce je dostat se k němu. Z tabulky MPO za rok 2025 vychází na vzduch-voda 91,7 % dodávek sledovaných tepelných čerpadel na trh (21 391 z 23 338 ks, bez vzduch-vzduch a bez odvětrávacích; MPO sám v textu uvádí 92 %). Princip společný všem typům má článek jak funguje tepelné čerpadlo.

Jaké typy tepelných čerpadel existují a v čem se liší?

Typy se pojmenovávají podle zdroje tepla a látky, které čerpadlo teplo předává: vzduch-voda, země-voda (plošný kolektor nebo vrt), voda-voda, vzduch-vzduch, případně země-vzduch a voda-vzduch. Liší se stálostí zdroje tepla, tím, co k čerpadlu přibývá, a tím, co v domě obslouží. Vzduchové typy nepotřebují kolektor, vrt ani studnu, ale jejich zdroj je nejstudenější právě v zimě; zemní a vodní mají stálejší zdroj, ke kterému je potřeba vrt, kolektor nebo studny.

Výchozí SPF jsou konzervativní statistické hodnoty z rozhodnutí Komise 2013/114/EU (příloha, bod 3.6, tabulka 1) — nejde o naměřenou účinnost konkrétního čerpadla. Čísla MPO jsou odhad dodávek na trh, ne počet instalací, a procenta jsou náš dopočet z kusových údajů (MPO sám v textu uvádí u vzduch-voda 92 %); zvlášť MPO eviduje ještě odvětrávací vzduch-voda (94 ks, 0,4 %). Protože MPO vzduch-vzduch nesleduje, reálný počet čerpadel v ČR je vyšší (Zpráva MPO za rok 2025, MPO, 7. 4. 2026).

Zkušební body se u zemních čerpadel značí písmenem B (solanka) místo A (vzduch) — vysvětlení najdete ve slovníku u zkušebních podmínek A2/W35.

Kdy se hodí tepelné čerpadlo vzduch-voda?

Vzduch-voda odebírá teplo venkovnímu vzduchu a předává ho vodě v otopné soustavě — zvládne vytápění i ohřev teplé vody a může nahradit kotel v celém domě, pokud výkon odpovídá tepelné ztrátě. Nepotřebuje kolektor, vrt ani studnu a na českém trhu tvoří přes 90 % dodávek sledovaných MPO.

Slabinou je závislost na venkovní teplotě. Německý seznam certifikovaných tepelných čerpadel (BAFA, 2016), jehož čísla jen přebírá rešeršní kapitola studie Abid et al. (2021), uvádí u vzduchových čerpadel z laboratorních zkoušek podle BS EN 14511 COP 3,2–4,5 při výstupní vodě 35 °C; jiná jednotka, vyvinutá pro chladné oblasti Číny a navržená podle tamních norem, dosáhla v klimatické komoře při −25 °C a výstupní vodě 41 °C COP 1,83 (Di et al., Buildings 13(8), 2107, 2023). Přidává se námraza a odmrazování: u jednoho čerpadla vzduch-voda ve Vilniusu byl COP v hodinách s odmrazovacími cykly o 10,74 % nižší než bez nich (Kropas et al., Energies 14(18), 5737, 2021) — viz tepelné čerpadlo v zimě. Čím vyšší výstupní teplotu soustava potřebuje, tím nižší účinnost.

Výkon vzduch-voda pro svůj dům orientačně spočítáte v kalkulačce tepelného čerpadla. Rozdíl proti klimatizaci, která umí topit, rozebírá článek vzduch-vzduch, nebo vzduch-voda.

Kdy dává smysl země-voda s kolektorem a kdy vrt?

Země-voda odebírá teplo zemině — plošným kolektorem vodorovně pod povrchem pozemku, nebo hlubinným vrtem. Teplota země kolísá během roku mnohem méně než teplota vzduchu, proto zemní čerpadlo pracuje stabilněji (Christodoulides et al. 2024); EU také pro statistiku počítá u země-voda s výchozím SPF 3,5 proti 2,6 u vzduch-voda (rozhodnutí 2013/114/EU). Přehledová studie uvádí u zemních systémů životnost přes 25 let (Christodoulides et al. 2024).

Kolektor se ukládá do výkopů obvykle 1–2 m pod povrchem a potřebuje plochu pozemku; aby se jí ušetřilo, dává se do jednoho výkopu i víc trubek (Christodoulides et al. 2024). Vrt se místo do plochy vede do hloubky (hloubka 20–200 m, průměr 100–200 mm; Christodoulides et al. 2024); uzavřený vrt, ze kterého se voda nečerpá, vyžaduje souhlas vodoprávního úřadu (§ 17 odst. 1 písm. g) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách) a znalost podloží. Rozhoduje geologie a klima lokality — ekonomiku srovnává vzduch-voda vs. země-voda.

Pro koho je tepelné čerpadlo voda-voda?

Voda-voda čerpá teplo z podzemní vody: ze zdrojové studny se voda čerpá, přes výměník se ochladí a vrací se zpět. V roce 2025 se v ČR dodalo na trh jen 83 kusů (0,4 % sledovaného trhu). Potřebujete vydatný zdroj, vodu, která nezanáší a nekoroduje potrubí a výměník (Christodoulides et al. 2024), a povolení k nakládání s vodami — zákon o vodách ho výslovně vyžaduje pro čerpání podzemní vody a její vypouštění za účelem získání tepelné energie (§ 8 odst. 1 písm. d) zákona č. 254/2001 Sb.).

Kdy stačí tepelné čerpadlo vzduch-vzduch?

Vzduch-vzduch ohřívá přímo vzduch v místnosti — teplou vodu do koupelny neohřeje a nenapojíte ho na radiátory ani podlahové topení; vratné jednotky v létě i chladí. Aby ho Nová zelená úsporám podpořila jako hlavní zdroj místo stávajícího, musí přímo vytápět všechny obytné místnosti v domě, nebo musí být teplo do obytných místností rozvedeno tak, aby šlo o hlavní zdroj vytápění (Závazné pokyny NZÚ Light RD, verze 1.1 platná od 24. 6. 2026, s. 15; NZÚ RD – úvěr v1.1, s. 18); teplou vodu pak ohřívá jiný zdroj. Víc v článku vzduch-vzduch, nebo vzduch-voda.

Je split, nebo monoblok taky typ tepelného čerpadla?

Ne — split a monoblok jsou konstrukční provedení, ne typ podle zdroje tepla. U běžného monobloku vzduch-voda je celý chladivový okruh ve venkovní jednotce a do domu vede jen topná voda, u splitu je okruh rozdělený mezi venkovní a vnitřní jednotku. Zemní a vodní čerpadla mohou stát celá uvnitř domu; ven pak vede jen okruh kolektoru, vrtu nebo studny. Podle MPO byl v roce 2025 poměr provedení split a monoblok 52 : 48; zpráva neuvádí, zda se údaj týká jen čerpadel vzduch-voda, nebo celého sledovaného trhu — viz slovník: monoblok vs. split.

Provedení má ale právní dopad: podle nařízení (EU) 2024/573 se od 1. 1. 2027 nesmí uvádět na trh čerpadlo vzduch-voda do 12 kW s chladivem o GWP nejméně 150 — split i monoblok stejně (příloha IV, body 9 b) a 8 b); s výjimkou případů nezbytných kvůli bezpečnosti, u monobloku pak platí limit GWP 750). Bod 8 b) platí pro všechny monobloky do 12 kW, tedy i vzduch-vzduch; u dělených vzduch-vzduch do 12 kW platí stejný práh až od 1. 1. 2029 (bod 9 c)). U vzduch-voda se provedení liší až u úplného zákazu F-plynů: monobloky do 12 kW od 1. 1. 2032, dělené systémy do 12 kW od 1. 1. 2035 (body 8 c) a 9 d); u obou s výjimkou kvůli bezpečnosti). Zákaz míří na uvedení na trh, ne na provoz instalovaných strojů; nový stroj uvést do provozu po datu zákazu lze jen s dokladem, že byl na trh uveden dřív, nebo že bezpečnostní požadavky v místě neumožňují chladivo s nižším GWP (čl. 13 odst. 19). Podrobnosti má zákaz chladiva R32.

Jakou podporu z NZÚ lze získat podle typu?

Přímou dotaci NZÚ Light dostanou jen vymezené domácnosti. O zvýhodněný úvěr mohou žádat i ostatní (žádosti o podporu přijímá SFŽP od 25. 6. 2026, samotný úvěr mají poskytovat spolupracující banky během podzimu 2026) a k dotaci Light si ho lze vzít nejvýš do její výše a jen na náklady, které dotace nepokryla; stát u něj hradí úroky (do stropu úvěru a stanovené doby), ale jistinu splácíte. Strop se liší podle typu zdroje:

Závazné pokyny NZÚ RD – úvěr, verze 1.1 platná od 24. 6. 2026, kap. 3.2.1.1, s. 15; Závazné pokyny NZÚ Light RD, verze 1.1 platná od 24. 6. 2026, kap. 3.2.1.1, s. 13; ověřeno 15. 9. 2026. U NZÚ Light je strop na všechny zdroje dohromady 150 000 Kč (čl. 3.2 písm. c), s. 11). Podpora jde jen na výměnu stávajícího hlavního zdroje v domě dokončeném (kolaudovaném) před 1. 1. 2023 (Light s. 11–12; úvěr s. 14); čerpadlo musí mít elektrický pohon a třídu A++ (vzduch-vzduch SCOP ≥ 4,60) a jmenovitým výkonem krýt aspoň 60 % tepelné ztráty budovy (Light s. 15 a 32; úvěr s. 18 a 43).

Co říká výzkum

• Volbu mezi zemním a vzduchovým zdrojem rozhoduje klima i geologie. Comparative Analysis of Ground Source and Air Source Heat Pump Systems under Different Conditions and Scenarios (Sáez Blázquez et al., Energies 16(3), 1289, 2023, https://www.mdpi.com/1996-1073/16/3/1289): u modelového rodinného domu 140 m² vyšel v chladné lokalitě s geologicky příznivým podložím (Ávila) vypočtený sezónní faktor vzduchového čerpadla jen SPF 2,21 a akumulované náklady za 30 let vyšly u zemního čerpadla na méně než polovinu nákladů vzduchového; v mírném klimatu s méně vhodným podložím (Alicante) mělo vzduchové SPF 2,72 a zemní se zaplatilo až v 17. roce. (Španělská modelová studie — trend, ne čísla pro ČR.)
• Zemní systémy v provozu. Ground Source Heat Pumps in Buildings Revisited and Prospects (Christodoulides, Christou, Florides, Energies 17(13), 3329, 2024, https://www.mdpi.com/1996-1073/17/13/3329): přehled uvádí u zemních systémů životnost přes 25 let a z provozu kancelářské budovy v Norimberku za čtyři roky zimní COP 3,9. (Zahraniční nebytová budova — trend, ne čísla pro ČR.)
• U vzduchových typů rozhoduje teplota soustavy. Z ročních modelovaných výsledků studie Performance Analysis of the Developed Air Source Heat Pump System at Low-to-Medium and High Supply Temperatures for Irish Housing Stock Heat Load Applications (Abid, Hewitt, Huang, Wilson, Cotter, Sustainability 13(21), 11753, 2021, https://www.mdpi.com/2071-1050/13/21/11753; tab. 10) vychází, že pokles výstupní teploty z 55 °C na 35 °C zlepší roční COP o 26 až 35 % u jednotky s pevnými otáčkami a o 49 až 59 % u invertorové; její vlastní měření proběhlo v laboratoři Ulster University v Belfastu (Severní Irsko) na jednotce vzduch-voda s chladivem R410A při výstupních teplotách 35, 45 a 55 °C. COP vzduchových čerpadel 3,2–4,5 při výstupní vodě 35 °C podle laboratorních zkoušek dle BS EN 14511 uvádí německý seznam certifikovaných tepelných čerpadel (BAFA, 2016), který tato studie ve své rešeršní kapitole jen přebírá — sama toto číslo nenaměřila. (Britské a irské podmínky — trend, ne čísla pro ČR.)

Často kladené dotazy (FAQ)

Který typ tepelného čerpadla je nejúčinnější?

EU pro statistiku počítá u země-voda a voda-voda s výchozím SPF 3,5, u země-vzduch a voda-vzduch 3,2 a u vzduch-voda i vzduch-vzduch 2,6 (průměrné klima, rozhodnutí 2013/114/EU); to odpovídá stabilnějšímu provozu zemních čerpadel (Christodoulides et al. 2024). Jsou to konzervativní výchozí hodnoty, ne měření konkrétních strojů — skutečnou účinnost ovlivňuje teplota otopné vody, klima i návrh (SCOP ve slovníku).

Existuje tepelné čerpadlo země-vzduch?

Ano. Předpisy EU s ním počítají — rozhodnutí 2013/114/EU (příloha, bod 3.6, tabulka 1) mu přiřazuje výchozí SPF 3,2. Bere teplo ze zemního kolektoru nebo vrtu, například přes solankový okruh, a předává ho přímo vzduchu, typicky do teplovzdušného vytápění. MPO ho v české statistice nesleduje a Nová zelená úsporám ho mezi podporovanými typy nemá. Kdo chce teplo ze země do radiátorů nebo podlahovky, hledá země-voda. A potrubí v zemi, kterým větrací jednotka nasává vzduch k předehřevu, je zemní výměník tepla — nemá kompresorový ani sorpční oběh, teplo zeminy jen předává vzduchu, takže tepelné čerpadlo to není.

Co je tepelné čerpadlo voda-vzduch?

Čerpadlo, které bere teplo z vody — ze studny, toku nebo společného vodního okruhu budovy — a topí přímo vzduchem. Běžné je například v kancelářských a obchodních budovách se společným vodním okruhem (Fernández, Folgueras, Suárez, Energies 10(12), 1958, 2017). Pokud hledáte čerpadlo, které bere teplo ze vzduchu a ohřívá vodu v topení, jde o vzduch-voda — první slovo v názvu je vždy zdroj tepla.

Potřebuji pro země-voda velký pozemek?

Plošný kolektor potřebuje volnou plochu pozemku, jejíž velikost určuje výpočet pro konkrétní dům. Pokud ji nemáte, řešením je vrt, který se místo do plochy vede do hloubky; vyžaduje ale souhlas vodoprávního úřadu a znalost podloží.

Výkon se u každého typu určuje z tepelné ztráty domu, ne z podlahové plochy — postup rozebírá dimenzování tepelného čerpadla. Zvažujete vzduch-voda? Orientační výpočet výkonu tepelného čerpadla i tepelné ztráty pro svůj dům uděláte zdarma v našem konfigurátoru.